Praha - České římskokatolické diecéze podaly státu v rámci restitucí přes tři tisíce výzev, v nichž žádají především vydání lesní a zemědělské půdy, luk nebo parcel. Usilují však i o stovky objektů a desítky movitých předmětů, mezi kterými je například obraz Madony z Veveří. K nejvýznamnějším požadovaným stavbám patří několik nemovitostí v areálu Pražského hradu, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou nebo kroměřížský zámek.
PRAŽSKÉ ARCIBISKUPSTVÍ podalo výzvy spolu s farnostmi pražské arcidiecéze a metropolitní kapitulou. Žádají o 624 nemovitostí a 33 movitých věcí. Lesy ČR požádalo arcibiskupství o 4 270 parcel, Vojenské lesy a statky řádově o 400 parcel. „Dosud nebyl vydán žádný majetek. Byly podepsány pouze dvě dohody na dva pozemky. I ty jsou již ale staršího data,“ uvedl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.
Pravděpodobně k nejvýznamnějším položkám, o něž pražské arcibiskupství, respektive metropolitní kapitula žádá, je několik nemovitostí v areálu Pražského hradu. Prezidentská kancelář nároky církve původně odmítla s odvoláním na bezpečnost hlavy státu, podle informací z tisku by ale jednání měla dospět k tomu, že církev bude vlastnit Nové proboštství a Jiřský klášter a v nájmu by měla mít Staré proboštství a Mladotův dům (čtěte víc).
OLOMOUCKÉ ARCIBISKUPSTVÍ žádá o navrácení zhruba 200 budov, přičemž o kroměřížský zámek zapsaný na seznamu UNESCO požádalo až na poslední chvíli. Důvodem bylo údajně to, že žádost důkladně zvažovalo (čtěte zde). Vedle zámku usiluje arcibiskupství i o zámeček v Hrubčicích, vodní tvrz v Jeseníku nebo lázeňskou vilu Vlasta v Teplicích nad Bečvou.
Arcibiskupství podalo kromě budov také žádost o navrácení zhruba 45 000 hektarů pozemků, z toho 40 000 hektarů lesů a 5 000 hektarů zemědělské půdy. Zhruba polovina z nárokovaných lesů leží v Jeseníkách, ostatní plochy jsou v oblasti Mírova na Šumpersku, Kroměřížska, Uherskohradišťska a Olomoucka. Největší celky zemědělské půdy se nacházejí v oblasti Velehradu, Chropyně na Kroměřížsku či Prostějovska.
BRNĚNSKÉ BISKUPSTVÍ podalo nejméně 760 výzev. Většinou se týkají malých parcel, orné půdy a nepatrného množství luk, jednotlivé farnosti by mohly zpět získat 3 000 hektarů půdy. Nejvýznamnější požadovanou stavbou je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
Aktivisté z iniciativy Stop restitucím kritizují, že by tento kostel měl být vydán, a podali kvůli tomu trestní oznámení na šéfku Národního památkového ústavu. Obávají se, že úřad by v případě vydání mohl rozhodnout v rozporu se zákonem. NPÚ ale zatím nerozhodl o vydání jediné věci. Žďárská farnost avizovala, že nemá v úmyslu omezit turistické prohlídky Santiniho areálu, naopak chce památku ještě více otevřít veřejnosti (více zde).
Farnost Veverská Bítýška požádala o navrácení Madony z Veveří. Obraz vznikl nejspíš v druhé polovině 14. století a zdobil kostelík u hradu Veveří. Nyní je ve sbírkách Národní galerie v Praze, která se k jeho vydání zatím staví rezervovaně. Podle ředitele Víta Vlnase totiž vše nasvědčuje tomu, že dílo stát získal již v roce 1925.
ČESKOBUDĚJOVICKÉ BISKUPSTVÍ žádá zhruba 7 000 hektarů zemědělské půdy nebo lesů. Koncem příštího týdne získá první nárok, přebere si lesy u Nepomuku na Plzeňsku, většinu majetku by mělo převzít do konce roku. Vedle polí a lesů chce zpět také několik budov, patrně nejvýznamnější z nich je škola pro sluchově postižené v Českých Budějovicích. V roce 1871 ji založil biskup J. V. Jirsík.
LITOMĚŘICKÉ BISKUPSTVÍ má na seznamu žádostí pozemky a movitý majetek, své nároky ale konkretizovat nechtělo. Chce se k tomu vyjadřovat až poté, co je skutečně získá. Pouze uvedlo, že si nárokují kapli svaté Anny v Mnichově Hradišti, do které byly uloženy ostatky vojevůdce Albrechta z Valdštejna (více zde). Stavby podle mluvčí biskupství Jany Michálkové tvoří jen malou část ze vznesených nároků, je jich do deseti. Většinou se podle ní jedná o hospodářské objekty.
PLZEŇSKÉ BISKUPSTVÍ, které vniklo teprve před 20 lety, nemá historický majetek jako ostatní starší diecéze a ve většině případů tak žádá o vydání pozemků. Farnosti žádají o 7 288 hektarů zemědělské a lesní půdy v hodnotě 36 milionů a o 37 objektů, v převážné většině hospodářských stavení a stodol. Převážně se jedná o léta nevyužívané objekty, převážně stodoly, které jsou podle právníka Jana Klaila mnohdy ve špatném až téměř havarijním stavu, mají hodnotu od 100 000 korun do milionu. Jejich hodnota pro církev spočívá především v tom, že jejich získáním scelí majetek. Často totiž doplňují například areál kolem far.
Žádá také o dva movité předměty - jeden obraz, původně z kostela ve Starém Plzenci, a jeden předmět ze Sokolova. „Lhůta pro reakci ze strany státu je šest měsíců od doručení výzvy,“ uvedl Klail. Jako první dostala zpět plzeňská diecéze pozemek v Měčíně.
OSTRAVSKO-OPAVSKÉ BISKUPSTVÍ neuplatňuje vydání žádných movitých kulturních památek. Většinou jí jde vedle lesů a pozemků o hájenky, lesovny, stodoly a stavby spojené s lesním hospodářstvím. Minimum majetku v rámci restitucí biskupství už převzalo zpět.
KRÁLOVÉHRADECKÉ BISKUPSTVÍ tak úspěšné nebylo, podle mluvčího Petra Suchomela úřady v některých případech zatím zareagovaly návrhem dohody o vydání, o kterých se dál jedná. Biskupství neplánuje, že získané nemovitosti rychle prodá, bude se snažit jejich hodnotu uchovat, a lesní pozemky bude spravovat jeho nově založená společnost s ručením omezeným.
***
O majetek zabavený po roce 1948 žádají nejen římskokatolické farnosti, ale také jednotlivé řády. Benediktini například již získali pozemek u vstupu do rajhradského kláštera, postupně se vyřizují žádosti dalších řádů, převážně jde o zemědělskou půdu či lesní pozemky v celém Zlínském kraji.
V Pardubickém kraji zase žádá řád piaristů o opravovaný kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli. Na rekonstrukci chrámu a celého zámeckého návrší získalo město dotaci 400 milionů korun. Město už uvedlo, že se neobává toho, že by v případě vrácení kostela bylo nutné dotaci vracet. Cisterciáci se hlásí o obrazy Vyšebrodského oltáře, augustiniáni požadují dvě Rubensova plátna z Národní galerie.
Strahovští premonstráti žádají v rámci církevních restitucí pozemky, které vyměnili v roce 1934 za obraz Růžencová slavnost německého malíře Albrechta Dürera. Jde přibližně o dva tisíce hektarů lesů a statek na Chebsku. Obraz je teď jedním z nejcennějších ve sbírkách Národní galerie. Řád se ho pokoušel získat už v rámci restitucí na začátku devadesátých let, ale neuspěl.
