Praha – Jedna z nejcennějších památek – Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře – připadne církvi v rámci restitucí zřejmě během ledna 2014. Řekla to České televizi ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Naproti tomu pozemky v okolí pražské Březiněvsi podle šéfa Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka nepřipadnou řádu maltézských rytířů, který o ně v lednu požádal. V jedné z největších a nejspornějších kauz církevních restitucí si stát není jistý, zda by vrácením majetku neprolomil hranici 25. února 1948. Řád ale na svém nároku trvá a obrátí se zřejmě na soud. Církve přišly po komunistickém puči v roce 1948 údajně o zhruba 2,5 tisíce budov a 200 tisíc hektarů půdy. V rámci církevních restitucí dosud požádaly pouze o 881 budov a více než 70,5 tisíce pozemků, jejichž výměru úřady ještě zjišťují.
Santiniho klenot je před vydáním
Kostel svatého Jana Nepomuckého nechal u Žďáru nad Sázavou v 18. století postavit slavný architekt Jan Blažej Santini Aichel, památka je zapsána na seznamu UNESCO. Úředníci v současnosti zkoumají poslední dokument, podle něhož by objekt měla znovu církev získat od státu. „Na základě toho rozhodneme o vydání tohoto majetku. Ale předpokládám, že k tomu vydání patrně dojde,“ uvedla šéfka památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Architektonický skvost zůstane i nadále přístupný veřejnosti. „Kostel lidem nikdo nevezme. My chceme naopak, aby sloužil i veřejnosti, turistům a poutníkům,“ avizoval kněz žďárské farnosti Vladimír Záleský. Námitky proti případnému vydání nemají ani zastupitelé města.
Lukrativní pozemky u Březiněvsi stát vydat odmítá, bojí se o hranici 25. února 1948
To o pozemcích v okolí pražské Březiněvsi zřejmě rozhodne až soudní verdikt. Současná pole v budoucnu zarostou desítkami nových rodinných domků, stejně tak by mezi Březiněvsí a Suchdolem měl vést silniční okruh. 120 hektarů pozemků tak v budoucnu získá tržní hodnotu kolem dvou miliard korun. Vydání maltézským rytířům ale brání strach úřadů o prolomení 25. února 1948.
Podle dokumentů, které nedávno předložil starosta Březiněvsi Jiří Haramul, přišla církev o pozemky 24. února, tedy pouhý den před datem, které nemohou úřady překročit. Starosta obce zamítavý postoj pozemkové instituce vítá.
Řád maltézských rytířů ale jako protiargument uvádí jiným dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemků až po komunistickém převratu - v březnu 1948. Právní zástupkyně řeholníků tak označuje jejich nárok na zkonfiskovaný majetek za oprávněný. Pokud úřady v příštích měsících svůj postoj radikálně nezmění, chtějí se maltézští rytíři obrátit na soud, aby spor rozřešil.
S žádostmi o majetek se klubou desítky soudních pří
Pře se také rozhořela o hrad Bouzov a dalších sedm cenných staveb v Moravskoslezském kraji, o které usiluje řád německých rytířů. Požaduje také 13,5 tisíce hektarů pozemků na střední a severní Moravě v celkové hodnotě několika miliard korun. I v tomto naráží na negativní postoj stáních institucí.
Úřady trvají na tom, že k zabavení majetku došlo podle Benešových dekretů, velmistr řádu ale tvrdí, že o majetek přišli němečtí rytíři až v době komunismu. Stát váhá s vydáním pozemků, lesů a polí i u další víc než stovky žádostí. Zda se o navracení majetku utkají církve a stát v desítkách soudních sporů, ukáže blízká budoucnost.