Česko chce v příštích letech zavést stovky takzvaných chytrých kamer, které dokážou rozpoznávat i biometrické údaje, jako je obličej nebo výška postavy. Někteří právníci varují, že systém může narazit na nová pravidla ochrany osobních dat. Bezpečnostní experti naopak tvrdí, že nové systémy jsou ve veřejném zájmu.
Technologie dokáže ihned prolnout 24 hodin natočeného materiálu do jedné minuty. Během vteřiny najde například všechna červená auta, která projela za den po dálnici, vyselektuje i rychlost a značky.
Takové moderní kamery chce pořídit například Praha. „Nové IP kamery jsou detailnější, mají mnohem větší rozlišení a mohou mít i další moderní funkce,“ říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Podle některých právníků však může nastat rozpor s pravidly GDPR, pokud instituce při monitoringu neprokáže veřejný zájem. „Opět zde narážíme na to, jestli je v zájmu osob, aby každý veřejný prostor, každý kout, byl skutečně snímán, a jestli je to opravdu ve veřejném zájmu,“ poznamenává advokát Christian Choděra.
„Z hlediska GDPR se o problém nejedná, pokud jde pouze o zhuštění dat a jejich následnou analýzu,“ říká bezpečnostní expert a šéf správní rady Mezinárodního bezpečnostního institutu Karel Tichý.
K údajům mají mít přístup jen prověření
Riziko je zejména u kamer, které dokážou rozpoznávat obličeje. „Musí udělat i různá technická zabezpečení, aby se k citlivým údajům nemohla dostat třetí osoba,“ upozorňuje advokát Choděra.
Podle bezpečnostních expertů je proto ve světě praxí, že se k podobným údajům dostane jen omezený počet lidí. „Jedná se o biometrický údaj, ke kterému má přístup pouze policie nebo zvláště prověřené osoby,“ vysvětluje Tichý.
Chytré kamery kromě pražského letiště už využívá například policie v Ústí nad Labem nebo Celní správa. „Tento systém byl poprvé použit při incidentu na Bostonském maratonu, kdy pomáhal zpětně dohledat, kdo a kde uložil tašku s bombou,“ říká odborník na kamerové technologie Erik Feldman.
Pokud instituce neprokážou veřejný zájem nebo pokud data z kamer uniknou, mohou podle evropského nařízení dostat pokutu až 20 milionů eur nebo až 4 procenta z ročního obratu. Nové podmínky také zcela zakazují použití soukromých kamer na veřejném prostoru s výjimkou ochrany vlastního majetku.
