Čínská policie testuje brýle, které rozeznají zločince. Kritici se bojí Velkého bratra

Oslavy čínského nového roku jsou největším a nejdůležitějších svátkem v zemi. Dárek k němu dostala i čínská policie – nové brýle, které umí v davu pouhým pohledem rozpoznat zločince.

Chytré brýle už dostaly policejní složky v Čeng-čou, hlavním městě provincie Che-nan. Tato metropole má téměř 10 milionů obyvatel, na svátky sem přijede spousta dalších lidí za svými příbuznými a blízkými. Oslav budou ale zneužívat podvodníci, zloději a další kriminální živly. Občas bývají přesuny obyvatel v rámci oslav čínského nového roku označované za největší pravidelnou migraci na Zemi.

Právě na této situaci si teď čínská policie chce vyzkoušet novou technologii, která by se mohla v budoucnu stát klíčem k ještě lepšímu a intenzivnějšímu sledování občanů. Podle zpráv z čínského tisku už se pomocí těchto přístrojů podařilo během krátké doby odhalit sedm podezřelých ze závažných trestných činů a dalších 26 osob, které cestovaly pod falešnou identitou.

  • Čeng-čou je hlavním městem čínské provincie Che-nan a po Wu-chanu nejlidnatější město ve střední Číně. Čeng-čou je městská prefektura, která slouží jako politické, ekonomické, technologické a vzdělávací centrum provincie. Je také dopravním uzlem ve střední Číně. Jeho hlavním letištěm je mezinárodní letiště Čeng-čou Sin-čeng jižně od města.

Čína vsadila v bezpečnosti právě na technologie masivního sledování obyvatel – má největší množství bezpečnostních kamer na světě a stále jich přibývá; podle některých odhadů bude v roce 2020 v Číně přes 600 milionů takových zařízení.

Brýle vznikly podle Wall Street Journalu v pekingské společnosti LLVision Technology Co. Ve spolupráci s místními policejními složkami. V čem jsou tak jedinečné?

Klasické bezpečnostní kamery mají zatím problém s technologií rozpoznávaní obličejů; jsou stacionární, často umístěné vysoko nad zemí. Rychle se pohybující podezřelý je na nich rozmazaný a často se dostane ze záběru kamery dřív, než se dají data analyzovat – než počítač rozpozná jeho tvář.

Zato s brýlemi sloužícími jako kamera může policista na podezřelého člověka hledět delší dobu; umělá inteligence, která tváře rozlišuje, tak má více času na to udělat svou práci.

Jak to funguje?

Brýle jsou připojené přes mobilní signál na policejní databázi, v níž jsou uloženy fotografie podezřelých. 10 tisíc podezřelých dokáže pokročilý algoritmus rozeznat během pouhých 100 milisekund – tvrdí výrobce.

Jedná se však o ta nejoptimističtější čísla, v reálném provozu může data narušovat spousta vnějších jevů, takže analýza trvá déle. Brýle stojí necelé 4 tisíce jüanů, což je asi 12 tisíc korun.

Pro bezpečnostní složky je takový přístroj požehnáním, ale zastánci svobodného světa s ním mají problém. „Možnost poskytnout jednotlivým příslušníkům policie technologii k rozpoznávání obličejů ve slunečních brýlích by mohla udělat dohled státu nad občany prakticky všudypřítomným,“ uvedl pro Wall Street Journal Willima Nee z čínské Amnesty International.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...