Vodík by mohl být v budoucnu tím, co bude pohánět většinu vlaků v Česku. České dráhy spolu s výrobcem vlaků Alstomem představily v úterý v Praze vodíkem poháněnou motorovou jednotku. S nasazením takových vlaků počítá národní plán čisté mobility a některé kraje již daly najevo, že si přejí, aby u nich vodíkové vlaky jezdily. Většina tratí v Česku není elektrizovaná, proto musí dopravci výhledově najít náhradu za dieselový pohon.
Českým cestujícím se představuje vodíkový vlak. V budoucnu by mohl vytlačit diesely, je však drahý
Diesel přichází dnes na železnici v Česku ke slovu nejen na lokálkách, motorové lokomotivy jezdí i s mezistátními expresy Praha–Mnichov, motorové jednotky vozí cestující na vytížených tratích mezi Brnem a Uherským Hradištěm nebo mezi Brnem a Jihlavou. Neelektrizované jsou dvě třetiny tratí v republice. V budoucnu by ale mělo jméno Rudolfa Diesela přestat být synonymem zdejšího provozu.
„Pokud chceme společně s objednateli veřejné dopravy zajistit bezemisní dopravní obslužnost, pak musíme hledat alternativu k těmto vlakům,“ řekl při představení motoráku poháněného vodíkem generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.
Jeho náměstek Jiří Ješeta uvedl, že dráhy počítají s nákupem několika desítek vodíkových vlaků. „Je několik vytipovaných tratí, u ostatních probíhá detailní analýza, zda jsou vhodné pro vodíkové vlaky, nebo pro vlaky bateriové,“ poznamenal. Za vhodnou trať označil Ješeta například tu z Olomouce do Krnova.
Zásobník na střeše
Jednotka Coradia iLint je odvozena od dieselové jednotky Lint, kterou znají i cestující v Česku z některých tratí na Orlickoústecku a ve Zlínském kraji, kde je provozují Leo Express a Arriva. Rozdíl je právě v pohonu.
„Na střeše je veškerá technologie. Je tam zásobník na vodík a je tam palivový článek. Ze zásobníku do palivového článku proudí vodík, nasává se vzduch, ten se filtruje. Chemická reakce mezi vodíkem a kyslíkem – teplo, které u toho vzniká, se mění na kinetickou energii, která pohání vlak,“ popsal ředitel české pobočky Alstomu Daniel Kurucz. Dodal, že jediným odpadem je kondenzovaná voda.
Alstom spolu s drahami představí iLint do konce května postupně na dvanácti místech převážně v Čechách, ale i v Jihlavě, Ostravě a Krnově. Kromě prezentace vlaku připravili i veřejné jízdy na neelektrizovaných tratích. Palivo – totiž vodík – zatím doplní podle Kurucze mobilní plnicí stanice.
Zatímco v Česku se vlak poháněný vodíkem představuje jako úplná novinka, v Německu jezdil iLint ve zkušebním provozu již v letech 2018 až 2020 mezi Cuxhavenem a Bremerhavenem a od letošního prosince se počítá s jeho řádným provozem na některých tratích v okolí Frankfurtu.
Alstom navíc sice přišel s vodíkovým vlakem jako první, již ale má konkurenci, Siemens nedávno představil verzi jednotky Mireo s takovým pohonem, která by měla v příštím roce zahájit zkušební provoz na jihu Německa.
Vyšší náklady
Daniel Kurucz použil v souvislosti s vodíkovým vlakem termín „stoprocentní ekologičnost“ vzhledem k tomu, že jediným odpadem je voda. Tato technologie má ovšem momentálně také nevýhodu v podobě ceny, která je až o polovinu vyšší než u dieselových jednotek.
„Je to věc, která je finančně náročnější, než je klasický dieselový vlak,“ podotkl Jiří Ješeta z vedení drah. Dopravce proto doufá, že jejich nákupy usnadní dotační podpora. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) je na druhé straně přesvědčen, že objednatelé nebudou muset platit více peněz za provoz vodíkových vlaků.
„Zdá se, že provoz vychází přibližně stejně, jako je v současné době dieselový pohon nebo pohon elektrický,“ poznamenal. Věří navíc, že v budoucnu by mohly vlaky s vodíkovým pohonem zlevnit.
Kromě samotných vlaků budou potřeba také investice do plnicích stanic. S jejich pořízením počítají některé kraje, například Moravskoslezský kraj plánuje podle Jiřího Ješety postavit plnicí stanici na nádraží v Krnově, sloužit by měla kromě vlaků i případným dalším dopravním prostředkům poháněným vodíkem.
