Česká armáda dostala nový letoun CASA. Kvůli závadě přistál se zpožděním

Na vojenském letišti v pražských Kbelích přistál v úterý večer první ze dvou nových transportních letounů CASA pro českou armádu. Modernizovaný model doplní současnou flotilu čtyř letounů. Armáda za dvě letadla zaplatí přes dvě miliardy korun, v ceně je i pozemní vybavení, náhradní díly a školení personálu. Druhý stroj by vojsko mělo převzít na konci června. Další čtyři letadla CASA už armáda má.

Letoun měl původně přistát už odpoledne. Posádka ale během přebíracího letu ve španělské Seville zjistila závadu na protinámrazovém systému, kterou výrobní závod na poslední chvíli odstranil. „Nikdo nemůže zaručit, že se chyba nebude opakovat, zatím máme desetileté zkušenosti s provozem a myslím, že to nevybočuje z leteckého normálu,“ komentoval závadu velitel 242. transportní a speciální letky Miloš Domin.

Hlavní a viditelná změna modernizovaných strojů spočívá ve wingletech na koncích křídel, které umožní vystoupat výše; letoun pak má delší dolet. Změnu představuje i nový software a satelitní komunikační systém Satcom. „Umožňuje řešit problémy kdekoliv na světě, řešit jakýkoliv problém tady se základnou například,“ popsal Domin.

Vylepšení letounu CASA C-295MW oproti CASA C-295M
Zdroj: acr.army.cz/ČTK/Armádní noviny

CASA nahradí Jak

Česká armáda už čtyři stroje má, chce je zmodernizovat tak, aby byly na úrovni nově pořizovaných strojů. Nové nákladní letouny nahradí loni vyřazené ruské stroje Jak-40.

„Posádky s nimi létaly docela rády, jenže byly poměrně citlivé na boční vítr, protože mají úzký podvozek. Ekonomika jejich provozu, respektive jejich spotřeba, byla nemalá, ale bylo to poctivé letadlo. Roky se však projevují a náhrada byla namístě,“ popsal letecký publicista Martin Velek.


Šest strojů CASA tak bude nejpočetnější flotilou transportních letadel v české armádě, vynikají krátkým vzletem a přistáním a možností létání z nezpevněných ploch. Plní široké spektrum úkolů včetně přepravy vojáků a materiálu do zahraničních operací, pozorovací mise na Sinaji i třeba přepravy koní Převalského do Mongolska. V budoucnu by měly i více létat i s VIP osobnostmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.