Bývalý šéf Úřadu vlády odmítl vypovídat, kauza Nečasová odročena

Praha - Bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul odmítl vypovídat před soudem, který řeší kauzu Jany Nečasové, dříve Nagyové, ve věci údajného zneužití Vojenského zpravodajství (VZ). Nechtěl nikoho ohrozit trestním stíháním. Také Poula zadrželi policisté v roce 2013, obviněn ale nakonec nebyl. Soudkyně kauzu odročila na 13. až 16. dubna. K výslechu by měl přijít například i bývalý premiér Petr Nečas.

Poul využil práva nevypovídat z důvodů, podle kterých by „svojí výpovědí mohl přivodit trestní stíhání sobě nebo osobě blízké“. „V červnu 2013 jsem byl zadržen v této věci. Po dobu mého zadržení mně byly předestírány důvody vazby. Připomínám, že mi nebylo sděleno, proč jsem byl zadržen. Odmítám vypovídat,“ řekl soudkyni Heleně Králové na Obvodním soudu pro Prahu 1 Poul.

Soud tento týden vyslechl dva svědky z Úřadu vlády, které podle obžaloby nechala na jaře 2013 Nečasová sledovat kvůli podezření ze zneužití služebního auta. Oba vypověděli, že kromě Nečasové nařídil sledování také Poul, který je seznámil s výsledky akce, což byly například fotografie. Údajně jim hrozil výpovědí.

Dostal jsem úkol, bral jsem ho jako službu státu, prohlásil zpravodajec

Před soudem na rozdíl od Poula vypovídal bývalý zpravodajec Bohumil Zajíček, kterého Pohůnek oslovil, aby zajistil soukromou agenturu na sledování. „Vnímal jsem to jako službu pro stát,“ konstatoval. Akce prý přišla zhruba na 100 tisíc korun a Pohůnek k ní neměl žádné výtky. „Předával jsem flashky a nosil kolegům finanční prostředky od Vojenského zpravodajství od pana Pohůnka. To bylo veškeré moje působení,“ dodal. Podle jeho domněnky se jednalo o sledování vozidel a týkalo se to údajně úkolu „z vysokých kruhů, možná někoho z okruhu vlády“.

Spolu s Nečasovou čelí obžalobě také bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek. Čtveřici hrozí až pět let vězení za zneužití pravomoci.

Hlavní líčení soudkyně odročila na polovinu dubna, kdy by měl k výslechu přijít například expremiér Petr Nečas. Měl by podle advokátů vysvětlit, kdo sledování zadal. Podle obžaloby zařídila sledování Nagyová. Pokud by ale její manžel vzal odpovědnost na sebe, mohl by jí tím v kauze pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKordová Marvanová hájí nepromlčitelnost vraždy „nejvyšší ochranou“ lidského života. Líbivý návrh, míní Kovářová

Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem, usiluje o to vláda. Policie nyní nemůže pachatele stíhat za zločiny starší 30 let. Podobný návrh vznikl i v Senátu, autoři obou novel změnu odůvodňují zejména čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami. Členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.) argumentuje, že si lidský život zaslouží „nejvyšší ochranu“, v případě úmyslné vraždy podle ní není důvod, aby za to nepřišel trest. Připomněla i takzvané pomníčky – dosud nevyřešené případy. Členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nestr.) namítá, že Senát „nemá takto zásadním způsobem zasahovat do organismu trestního práva“. Hovořila také o „líbivém návrhu“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 24 mminutami

VideoProjekt Young Roma Talents hledá a podporuje mladé romské umělce či sportovce

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.
před 2 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Poslanci schválili novelu stavebního zákona

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ve FN Olomouc implantovali některé defibrilátory bez splnění všech kritérií

Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) byly podle předběžného stanoviska odborné komise v roce 2024 některým pacientům implantovány defibrilátory ICD, aniž byla zcela splněna všechna indikační kritéria. Vedení nemocnice považuje zjištění komise za závažná, její stanovisko předalo policii a spolupracuje s vyšetřovateli, kteří implantace ICD ve FNOL prověřují kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ODS vyzvala kandidáta na starostu Prahy 1 k odstoupení kvůli majetku, ten to odmítl

Vedení ODS vyzvalo stranického kandidáta na starostu Prahy 1 Filipa Dvořáka, aby z kandidátky odstoupil. Důvodem je to, že vedení strany ani veřejnosti nevysvětlil své majetkové poměry, informovala strana. Na Dvořákovy majetkové poměry upozornily Seznam Zprávy – dle nich chce vedení ODS vysvětlit, jak jeho otec přišel k majetku v hodnotě 230 milionů korun, který Dvořák zdědil. Dvořák výzvu označil za nešťastnou. Odmítl, že by své majetkové poměry nevysvětlil.
před 16 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Armáda převzala poslední z 42 tanků Leopard 2 A4

Armáda v pátek na základně v Přáslavicích na Olomoucku převzala poslední ze 42 tanků Leopard 2 A4. V letech 2028 až 2030 pořídí dalších 44 tanků Leopard 2 A8, což je nejnovější verze. Německé tanky Leopard nahradily ve výzbroji české armády letité stroje sovětské výroby T-72, o jejichž vyřazení z armádního arzenálu rozhodne vláda. V chystaném materiálu pro kabinet bude i návrh, jak má stát s tanky T-72 naložit, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.