Armáda koupí děla od Francouzů. Cena je proti plánu asi o čtyřicet procent vyšší

Nová děla pro českou armádu koupí ministerstvo obrany od francouzské firmy Nexter Systems za 8,52 miliardy korun s DPH, informoval v pondělí vládu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ministr to uvedl na Twitteru. Většinu děl zkompletuje v Česku holding Czechoslovak Group (CSG), který dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny.

Jak sdělil Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany, smlouva s výrobcem by měla být uzavřena ještě do konce září. Cena zakázky je oproti původním předpokladům asi o čtyřicet procent vyšší, důvodem je podle dřívějšího vyjádření ministerstva například inflace nebo zdražení surovin.

Obrana od společnosti Nexter zakoupí 52 samohybných houfnic CAESAR. Ve výzbroji české armády nahradí děla DANA, která neodpovídají požadavkům NATO na dostřel i na ráži, kterou spojenci používají.

Ministerstvo původně chtělo smlouvu na nákup děl podepsat do konce loňského roku, termín byl kvůli jednáním o ceně a dalším náležitostem smlouvy posunut. Původní předpoklady hovořily o ceně asi šest miliard korun včetně DPH, tedy asi 105 milionů korun za jedno dělo. Nexter nakonec letos předal ministerstvu nabídku, která byla o 60 procent vyšší. Důvody navýšení byly vysvětleny inflací, zvýšením cen surovin nebo přesunem výroby do Česka. Po několikaměsíčních vyjednáváních, při kterých se řešilo i zapojení domácího průmyslu nebo výrobce munice, byla cena snížena podle Sýkory asi o miliardu korun.

Houfnice armáda do výzbroje zavede podle Sýkory v letech 2024 až 2026. Uvedl, že první čtyři děla budou kompletována ve Francii, zbývajících 48 pak českými podniky přímo v Česku. Těžké kolové podvozky a pancéřovou kabinu dodají firmy z holdingu CSG. Na něm bude i vlastní kompletace v České republice.

Účast českého průmyslu

Metnar v tiskové zprávě uvedl, že účast českého průmyslu na celkovém objemu dodávek byla pro ministerstvo zásadní. „A splněna bude v plném rozsahu ve výši 40 procent hodnoty zakázky. Pro stát a armádu to znamená vysokou míru bezpečnosti dodávek, pro domácí průmysl pak skvělé nové příležitosti,“ poznamenal.

Cenu podle Sýkory posoudil soudní znalec. „Je konečná a zahrnuje i náklady na nezbytné kontrolní a vojskové zkoušky, počáteční dodávky munice a souprav náhradních dílů, dodávku výcvikového trenažérového systému, výcvik specialistů a instruktorů Armády ČR nebo nadstandardní dvouletou záruku, stejně jako vedlejší náklady související se zaváděním každé nové techniky do výzbroje armády,“ uvedl.

Francouzského výrobce ministerstvo oslovilo přímo a nevypisovalo výběrové řízení. Využilo výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. Při výběru ministerstvo posuzovalo výrobky osmi možných dodavatelů, do finálního zvažování se dostalo také slovenské dělo Zuzana. Podle dřívějších informací byla francouzská nabídka levnější i technicky výhodnější.

Stará děla v armádě slouží 40 let

Ministerstvo obrany na svém webu uvedlo, že končící houfnice DANA v armádě slouží déle než 40 let a nebyly zásadně modernizovány. Ve výzbroji jich má 13. dělostřelecký pluk 48 kusů. Zatímco dosud sloužící děla využívají munici ráže 152 milimetrů, dělo CAESAR munici ráže 155 milimetrů používanou v NATO.

Francouzské dělo by mělo být schopno dostřelit 40 kilometrů, zatímco DANA asi 20 kilometrů. Podle velitele 13. dělostřeleckého pluku Milana Kaliny je důvodem především délka hlavně. „Je to způsobeno zejména tvarem (konstrukcí) střely a dobou a velikostí tlaku, kterým prachová náplň působí na střelu v hlavni,“ uvedl. Dodal, že pořizovaná děla mohou využít širokou škálu munice včetně přesně naváděné pomocí GPS nebo laseru.

Rozdíl je také v rychlosti palby, CAESAR za minutu vystřelí až šestkrát, DANA čtyřikrát. Dělostřeleckou houfnici DANA obsluhuje pět lidí, v případě CAESARU je posádka čtyřčlenná. Vycvičená posádka u nových houfnic je také podle webu schopna vykonat palebný přepad až třikrát rychleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38AktualizovánoPrávě teď

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 37 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.