Velehrad - Archeologové poprvé doložili osídlení Velehradu v době Velké Moravy, tedy z devátého století. Při záchranných pracích na velehradské bazilice objevili velkomoravskou keramiku. Zároveň jde o nejstarší doklad osídlení Velehradu. Archeologové odkryli i hroby s kosterními pozůstatky ze 13. století a důmyslný systém odvodňovacích kanálů. Nálezy budou nejprve ošetřeny, očíslovány a později předány Slováckému muzeu v Uherském Hradišti. Část nejzajímavějších objevů bude vystavena v nově budované expozici v lapidáriu baziliky.
„V minulosti se vedly velké spory, zda místo bylo osídleno v době Velké Moravy. Náš nález dokládá lidské aktivity přímo na místě baziliky ještě před jejím založením, ke kterému došlo na počátku 13. století,“ upřesnil význam nálezu vedoucí výzkumu Zdeněk Šenk ze společnosti Archaia Olomouc. Archeologové prozkoumávají velehradskou baziliku od loňského podzimu. Výzkum nyní soustředí na stranu severovýchodního nároží původního ambitu, tedy chodby cisterciáckého kláštera. Objevili tam například několik hrobů z poloviny 13. století, které později porušila linie odvodňovacích kanálů.
„Na základě předběžného antropologického posudku můžeme již nyní říct, že zde byl pohřben jeden ještě nedospělý jedinec. Jedna z koster je naopak velmi robustní, má výrazné svalové úpony. Z toho plyne, že se jednalo o člověka atletické postavy,“ popsal vedoucí archeologických prací. Historici předpokládají, že v samotném ambitu, kde byla hrobka objevena, se přestalo pohřbívat v roce 1421. Tehdy byl klášter napaden husity z nedalekých Nedakonic.
Archeologové na Velehradě uspěli už v minulosti
Odvodňovací kanály archeologové odkryli v severovýchodním nároží původní křížové cesty. Již v minulosti zde byla objevena výklenková hrobka a původní vstup z křížové chodby do samotného chrámu. „Odvodňovací kanály jsou zajímavé především tím, že část současných záchranných prací také souvisela s odvodněním. Je jasné, že se stejným problémem jako dnes se potýkali již v období vrcholného středověku cisterciáčtí mniši a řeholníci,“ poznamenal Šenk. Výklenková hrobka je přisuzována moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi, který je jedním ze zakladatelů cisterciáckého kláštera.
Z movitých nálezů archeologové objevili například velké množství zlomků keramiky z 13. století, soubor prvků mozaikové dlažby. V prostoru před západním průčelím nalezli medailonek s vyobrazením Kristovy tváře.
Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Barokní bazilika, která je postavena na románských základech, s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera byla v roce 2008 prohlášena za národní kulturní památku. V dubnu 1990 zde tehdejší papež Jan Pavel II. vedl mši. Farnost začala opravu velehradské baziliky před pěti lety. Celkem si rekonstrukce, která zahrnuje i okolí památky, vyžádá zhruba 300 milionů korun.
- Vykopávky na Velehradě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1814/181316.jpg
- Velehrad autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1612/161110.jpg
- Archeologické práce na Velehradě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1814/181315.jpg
- Velehrad autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1814/181314.jpg
