2010 a letecká doprava – rok Eyjafjallajökullu

Praha – Pro leteckou dopravu měl znamenat rok 2010 renesanci nebo alespoň její náznak. Ekonomická krize pomalu umlkala, hrozba terorismu se zdála méně významná. Nakonec zažila letecká doprava na jaře největší blamáž v historii – postupně se uzavřel vzdušný prostor téměř nad všemi zeměmi Evropské unie, úřady se obávaly nebezpečných prachových částic, které se rozptýlily na kontinent po divoké explozi islandské sopky Eyjafjallajökull. Všechny stávky v Řecku, Francii nebo Velké Británii, problémy s novými airbusy a stejně tak sněhová kalamita, která zasáhla Evropu v polovině prosince, zůstaly hluboko ve stínu sopky.

Islandští popletové

Známá anekdota praví, že jsou na Islandu popletové – evropští věřitelé chtěli od země, kde se nedávno zhroutil bankovní systém, „prachy“, místo nich ale přišel prach ze sopky. Erupce Eyjafjallajökullu začaly v druhé polovině března, naplno ale propukly na počátku dubna. Výbuch přišel téměř po dvou stoletích nečinnosti, o to byl ale divočejší. Z okolí sopky muselo uprchnout asi 800 obyvatel, popel a prach z výbuchu se dostaly vysoko do atmosféry. Potom se obrovský mrak začal posunovat nad kontinentální Evropu.

Jedna země za druhou uzavírala v polovině dubna své vzdušné prostory. Když Finové vyslali na zkušební let vojenskou stíhačku, stroj téměř havaroval. Letiště, odkud nemohlo nic odstartovat, záhy připomínala utečenecké tábory – netýkalo se to přitom jen Evropy. Například v Asii nebo Americe zůstali turisté nebo lidé, kteří přijeli na konference, zcela bez zázemí. Hotely ovšem obsadili noví hosté a jinak než letadlem se nedalo odcestovat.

Lidé, kteří cestovali pouze po Evropě, našli záchranu na kolejích – i když ani ta nebyla stoprocentní. Francouzští železničáři využili příležitosti a uprostřed sopečné výluky začali stávkovat. Komu neletělo letadlo ani nejel vlak, mohl jet autem nebo autobusem. Mezinárodní autobusové spoje byly ale po celou dobu sopečné výluky zcela vyprodány.

Letecká doprava nad Evropou postupně ustala 15. a 16. dubna. O víkendu 17. a 18. dubna se cestovalo takřka výhradně po zemi – i na pohřeb polského prezidenta Kaczynského, který krátce předtím zahynul při letecké nehodě. Na počátku dalšího týdne se postupně otevírala letiště v jednotlivých zemích. Pražské mezinárodní letiště obnovilo provoz 19. dubna. Až do konce měsíce ale přetrvávaly problémy ve Skandinávii nebo na Britských ostrovech. Největší krize však už byla pryč.

Už v době, kdy Eyjafjallajökull soptil, odborníci varovali, že se situace může kdykoli opakovat. Na Islandu jsou totiž i další sopky – a evropské země chtějí „prachy“ pořád.

Australské motory

Nepříjemné chvíle zažili na podzim nejprve cestující a posádka letadla typu Airbus A380 australské společnosti Qantas, kterému shořel a upadnul motor, později bylo horko Airbusu a výrobci motorů Rolls-Royce. Dvoupodlažní letouny A380 nechal Qantas na zemi a brzy oznámil, že důvodem nehody – která skončila bezpečným nouzovým přistáním – byla konstrukční chyba motoru. Vadná součástka narušila vedení oleje, který unikl do motoru, a ten vzplál.

Podobné vady odhalili technici australského dopravce i u dalších letadel A380. Obří airbusy Qantasu i dalších společností už jsou zase ve vzduchu, pověst letadla a především motorů Trent 900 (A380 se dodávají i s jinými motory) však utrpěla.

Stávky a sníh

Tradiční kolorit leteckého roku tvořily stávky. Kromě Francie stávkovali často odboráři včetně těch, kteří se zabývají řízením leteckého provozu, v Řecku. Některé mezistátní spoje tak byly rušeny, jiné nabíraly zpoždění.

Výrazný vliv na leteckou dopravu měl také příchod zimy. Na některé země udeřil sníh velmi prudce, v polovině prosince tak byly potíže na dvou největších evropských letištích – londýnském Heathrow a ve Frankfurtu nad Mohanem. Tisíce lidí se dozvěděly, že jejich spoj neletí, řada z nich na vánoční svátky vůbec neodletěla. Před Štědrým dnem sice už byl provoz obnoven, lety ale byly už předem vyprodány a cestující, kteří uvázli, se na palubu často už nedostali.

  • Sopečný mrak autor: Augstein Frank , zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1591/159040.jpg
  • Vlak do Berlína nahradil zrušené lety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1582/158176.jpg
  • Letadlo autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2074/207378.jpg
  • Zrušeno autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2190/218902.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mimořádný případ. Silniční inspekce zastavila soupravu přetíženou o 57 tun

Inspekce silniční dopravy (INSID) zastavila v noci na čtvrtek na Ostravsku soupravu přetíženou o 57 tun. Souprava převážela jeřáb z německého Magdeburku do Přerova a bez potřebných povolení projela z Německa přes Polsko do Česka. Celková hmotnost soupravy dosáhla 105 tun, navíc byla i o třináct metrů delší. Informovala o tom mluvčí inspekce Monika Balšánková. Podle inspekce jde o mimořádný případ, dosud se s takto extrémně přetíženou soupravou nesetkala.
před 4 hhodinami

VideoV Lánské oboře ubyde přemnožené zvěře, rozšíří se pastviny

Lánskou oboru čeká velká proměna. Poprvé přichází její vedení s plánem, jak tam hospodařit v následujících čtyřiceti letech. Přemnožené zvěře má ubývat, větší prostor dostanou unikátní křivoklátské lesy a pastviny.
před 4 hhodinami

VideoVodní nádrže na Vltavě jsou naplněny zhruba z 50 procent

V uplynulém týdnu se ochladilo a v části Česka i vydatně zapršelo. Půdní sucho se na mnoha místech zmírnilo, ale rozhodně to neplatí všude. Například vltavská kaskáda je zhruba na padesáti procentech objemu vody. I tak dokáže stále plnit své hlavní funkce, tedy udržovat minimální průtok Vltavy a vyrábět elektrickou energii během denních špiček. Na mnoha místech je ale produkce nižší. Třeba elektrárna Štěchovice letos vyrobí zhruba jen 50 až 70 procent dlouhodobého průměru. Klíčové nádrže kaskády jsou hluboko pod běžným stavem. Hladina orlické nádrže se po deštích zvedla pouze o deset centimetrů a podobně jako Slapy je naplněná z padesáti procent. O moc lépe na tom není ani Lipno, které je plné z 54 procent.
před 5 hhodinami

Vláda chce zakotvit korunu a hotovost do ústavy, dost hlasů ale nemá

Vládní politici připravili normu, kterou by do ústavy zakotvili českou korunu. Jednali o tom už i koaliční lídři. Předložit normu by měli příští týden. S tím, že změnu navrhnou, počítá programové prohlášení, stejně jako se zavedením práva používat hotovost. Dostatečnou ústavní většinu ale kabinet nemá a připouští, že její hledání ve sněmovně bude obtížné. K přijetí eura se Česko navíc zavázalo vstupem do Unie.
před 5 hhodinami

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj ČTK Karel Barták

Ve čtvrtek ve věku 72 let zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj České tiskové kanceláře (ČTK) Karel Barták. V agentuře strávil 28 let, jako její stálý zpravodaj působil v Paříži, Moskvě a Bruselu. Z belgické metropole více než deset let informoval především o Evropské unii a NATO a sledoval cestu Česka do obou organizací. Po odchodu z ČTK pracoval dvanáct let v Evropské komisi. O jeho úmrtí informovala rodina.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česká diplomacie si předvolala íránského velvyslance kvůli výhružkám Radiu Farda

Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli výhrůžkám rozhlasové stanici Radio Farda sídlící v Praze předvolalo íránského velvyslance, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Schůzka bude v nejbližším možném termínu na úrovni ředitele odboru Blízkého východu. Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů Radio Farda a několik dalších perskojazyčných médií sídlících v zahraničí. České bezpečnostní složky tuto informaci vyhodnocují.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V minulém školním roce bylo nejvíc středoškoláků za víc než deset let

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.