Pelhřimov - Oblastní spolky Českého červeného kříže mají finanční problémy. Příkladem za všechny je Český červený kříž v Pelhřimově. Navíc členská základna stárne a mladí lidé zájem o práci ve spolku nemají. V zahraničí má přitom Český červený kříž nezastupitelnou funkci.
Výuka první pomoci, humanitární činnost, pomoc při povodních, hromadných nehodách, rekondiční pobyty pro zdravotně postižené, tak pomáhá Český červený kříž. „Můžeme na naše požádání využívat jejich sanitky. Teď jsme využili například na dálnici D1 tři sanitky Červeného kříže v Jihlavě,“ říká ředitel Záchranné služby kraje Vysočina Lukáš Kettner.
Oblastní spolky si ale stěžují, že jim na provoz stát nic nepřispívá. Kraj hradí spolku jen peníze v případě, že využije jejich služeb, například při hromadných neštěstích. Organizace tak pracují s minimem lidí a ve stísněných podmínkách.
Pracovníci Červeného kříže říkají. Učíme lidi zachraňovat životy. Sami ale bojujeme o přežití. Projektů, ze kterých by spolek mohl získat peníze je minimum. „Je tady dopravní zdravotní služba, která nás drží nad vodou, ale jsme zadluženi, protože splácíme auta,“ přiznává ředitelka Červeného kříže v Pelhřimově Zuzana Hrkalová. „My skutečně žebráme o finanční příspěvky a naše zkušenosti nejsou vůbec dobré,“ doplňuje zdravotní sestra Eva Štěpánová.
Členská základna stárne. Mladí lidé se do spolku příliš nehrnou. První pomoc přitom většina občanů neumí poskytnout. „Nemají ani možnost se to naučit, protože vlastně se to nechtějí učit. To podvědomí je špatné,“ popisuje situaci instruktor Červeného kříže Jan Štěpán.
Ministerstvo financí ČR činnost Červeného kříže dotovat ze zákona nemůže. Podle mluvčího o peněžní pomoci ani neuvažuje.
