V USA schválili první vakcínu pro včely, má pomoct ochránit před morem

Americká vláda schválila použití první vakcíny pro včely na světě. Jedná se o nový způsob boje proti chorobám, které hubí celé včelí kolonie potřebné k opylování rostlin.

Americké ministerstvo zemědělství udělilo podmíněnou licenci vakcíně vytvořené biotechnologickou společností Dalan Animal Health. Očkování má pomoci chránit včely medonosné před morem včelího plodu.

„Naše vakcína je průlomová v oblasti ochrany včel medonosných,“ uvedla šéfka společnosti Annette Kleiserová. „Jsme připraveni změnit způsob péče o hmyz, což ovlivní produkci potravin na celosvětové úrovni,“ dodala.

Vakcína, která bude zpočátku k dispozici pouze komerčním včelařům, je určená na boj proti moru včelího plodu, jehož původcem je bakterie Paenibacillus larvae. Nákaza postihuje časná larvální stadia včel. Nemoc, která se přenáší ze včelstva na včelstvo, poté oslabuje a následně hubí celé kolonie. V současnosti neexistuje na tuto chorobu žádný lék.

Do mateří kašičky

Onemocnění bylo v některých částech Spojených států objeveno až ve čtvrtině včelích rojů. Pakliže se nákaza v chovu objeví, je z hlediska platných předpisů nezbytné napadené včelstvo zlikvidovat, obvykle spálením. V USA se včelám podávají také antibiotika, ale například v Česku, kde se nákaza také vyskytuje, je tato léčba zakázána.

Vakcína funguje tak, že je přidána do mateří kašičky, kterou včely dělnice krmí královnu. Ta očkovací látku pozře a její část se poté dostane do vaječníků. Vyvíjející se larvy získají imunitu proti moru. Studie společnosti Dalan Animal Health uvádí, že se díky jejich objevu sníží úmrtnost včel na chorobu.

Spojené státy jsou při opylování do značné míry závislé na řízených včelstvech. Úly se často převážejí po celé zemi, aby včely oplodnily všechny plodiny od mandlí po borůvky. Důvodem je rychlý úbytek místní populace divokých včel, který je způsoben zejména ztrátou stanovišť, používáním pesticidů a změnou klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 1 hhodinou

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
včera v 04:19‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.