Samice hadů mají klitoris, ukázal australský výzkum. Může to změnit pohled na sexualitu plazů

Australští vědci přišli na to, že samice hadů mají klitoris, čímž vyvrátili dlouholetý předpoklad, že tomu tak není. Podle autorů je zapotřebí tento fenomén dále studovat.

Hadí penisy vědci studují už desítky let, ale pohlavní orgány samic podle nich dosud byly přehlížené. „Byla to kombinace toho, že ženské genitálie jsou tabu a neschopnosti vědců je najít,“ popisuje některé z příčin výzkumnice Megan Folwellová. které se hadí klitoris podařilo vypátrat v ocasu samic.

Podle studie zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B mají hadí samice klitorisy dokonce dva – oddělené tkání a skryté na spodní straně ocasu. Skládají se hlavně z nervů, kolagenu a červených krvinek. Vědci jim říkají hemiklitorisy – je to obdoba dvojitých samčích hemipenisů, které se vyskytují u plazů.

Hemiklitorisy na těle hada
Zdroj: La Trobe University

Folwellová začala po hadím klitorisu pátrat, protože se jí nezdálo, že by ho na rozdíl od tolika jiných zvířat neměli. „Prostě jsem se musela podívat, jestli to tam je, jestli to jen někdo nepřehlédl,“ vysvětlila. Genitálie poprvé našla u zmije a posléze i u osmi dalších druhů.

„U některých hadů jsou klitorisy poměrně svalnaté a velké - například u zmijí – ale u jiných hadů jsou zase opravdu tenké, roztažené a malé,“ uvedla Jenna Crowe-Riddellová, spoluautorka studie a postdoktorandka v oboru neuroekologie na La Trobe University. Velikosti se pohybovaly od méně než milimetru do sedmi milimetrů.

Jsou tvořeny erektilní tkání, která se pravděpodobně plní krví, a také nervovými svazky, které „mohou svědčit o hmatové citlivosti, podobně jako je tomu u savčího klitorisu“.

„Teď, když víme, že to existuje a víme, jak to vypadá, víme, že je tu erektilní tkáň s nervy – nemůžeme si pomoct, ale říkáme si: proč by to nemohlo sloužit k potěšení?“ dodala Crowe-Riddelová. „Myslím, že stojí za to, tyto otázky otevřít.“

Co to mění

Studie naznačuje, že pohlavní orgány „mají funkční význam při páření“ u hadů. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu chování hadů, Folwellová uvedla, že tým teoreticky předpokládá, že hemiklitorisy „by mohly poskytovat určitý druh stimulační signalizace pro vaginální relaxaci a lubrikaci, což by pomohlo samici při kopulaci, případně by zabránilo poškození během páření“. Samčí hemipenisy jsou totiž často u hadů vybavené nejrůznějšími háčky a ostny.

„Mohlo by to také signalizovat vaječníkům ovulaci a vejcovodům potenciální přípravu na uložení spermií,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 1 hhodinou

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 3 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 5 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 23 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 23 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
včera v 13:52

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...