Vědci v Indii vypustili do volné přírody dvanáct ohrožených prasat zakrslých

Vědci v Indii vypustili do volné přírody dvanáct ohrožených prasat zakrslých, nejmenších prasat na světě. Snaží se tím zvýšit počet divoce žijících exemplářů tohoto druhu, který už byl v minulosti považován za vyhynulý. V budoucnu by jich v přírodním parku Manas chtěli vypustit dalších šedesát, napsala agentura AFP.

Prase zakrslé (porcula salvania) dorůstá výšky 25 centimetrů a délky 65 centimetrů. Je tedy velké přibližně jako menší kočka. Dospělé prase váží v průměru osm až devět kilogramů. Žije na vlhkých loukách porostlých vysokou trávou a do poloviny dvacátého století se hojně vyskytovalo na úpatí Himálaje v Indii, Nepálu a Bhútánu.

Obavy z úplného vyhynutí

Populace těchto malých prasat se v šedesátých letech minulého století začala velmi rychle zmenšovat kvůli mizejícímu přirozenému prostředí. Odborníci se dokonce domnívali, že tato zvířata zcela vyhynula. Několik se jich ale našlo v roce 1971 na severu Indie a poslední známé žijící exempláře našli vědci v roce 1993 v přírodním parku Manas.

Šest prasátek se stalo základem odborného chovu, ve kterém jich dnes žije přes sedmdesát, a dalších zhruba 140 bylo za poslední roky vypuštěno zpět do volné přírody.

„Tentokrát jsme vypustili sedm samců a pět samic. V dalších čtyřech letech jich chceme vypustit dalších 60, aby si opět mohla vytvořit divokou populaci,“ řekl agentuře AFP jeden z vědců, kteří se podílí na záchranném programu. Jeho cílem je také péče o přirozené prostředí prasat zakrslých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 6 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...