Vědci v Indii vypustili do volné přírody dvanáct ohrožených prasat zakrslých

Vědci v Indii vypustili do volné přírody dvanáct ohrožených prasat zakrslých, nejmenších prasat na světě. Snaží se tím zvýšit počet divoce žijících exemplářů tohoto druhu, který už byl v minulosti považován za vyhynulý. V budoucnu by jich v přírodním parku Manas chtěli vypustit dalších šedesát, napsala agentura AFP.

Prase zakrslé (porcula salvania) dorůstá výšky 25 centimetrů a délky 65 centimetrů. Je tedy velké přibližně jako menší kočka. Dospělé prase váží v průměru osm až devět kilogramů. Žije na vlhkých loukách porostlých vysokou trávou a do poloviny dvacátého století se hojně vyskytovalo na úpatí Himálaje v Indii, Nepálu a Bhútánu.

Obavy z úplného vyhynutí

Populace těchto malých prasat se v šedesátých letech minulého století začala velmi rychle zmenšovat kvůli mizejícímu přirozenému prostředí. Odborníci se dokonce domnívali, že tato zvířata zcela vyhynula. Několik se jich ale našlo v roce 1971 na severu Indie a poslední známé žijící exempláře našli vědci v roce 1993 v přírodním parku Manas.

Šest prasátek se stalo základem odborného chovu, ve kterém jich dnes žije přes sedmdesát, a dalších zhruba 140 bylo za poslední roky vypuštěno zpět do volné přírody.

„Tentokrát jsme vypustili sedm samců a pět samic. V dalších čtyřech letech jich chceme vypustit dalších 60, aby si opět mohla vytvořit divokou populaci,“ řekl agentuře AFP jeden z vědců, kteří se podílí na záchranném programu. Jeho cílem je také péče o přirozené prostředí prasat zakrslých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 9 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 15 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 16 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...