Komplikace v těhotenství mohou zvyšovat riziko předčasného úmrtí, naznačuje studie

Ženy, které během těhotenství postihnou vážné zdravotní komplikace, mohou mít i desítky let po porodu zvýšené riziko předčasného úmrtí. Naznačila to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Obstetrics & Gynecology.

Vážné zdravotní komplikace postihují během těhotenství a porodu necelých pět procent žen. Jedná se například o mozkové či srdeční příhody, akutní selhání ledvin či preeklampsii – čili onemocnění, které se pojí s činností placenty, způsobuje nedostatečné prokrvení a okysličení plodu a projevuje se vysokým krevním tlakem. 

V nové studii vědci po vedením Nathalie Augerové a Ugochinyere Vivian Ukahové z kanadského Centre de recherche du CHUM zjišťovali, jestli se komplikované těhotenství může na zdraví matky projevit i v dlouhodobějším časovém měřítku.

Vyšší riziko

Výzkumný tým měl k dispozici data od více než 1,2 milionu žen, které porodily mezi lety 1989 až 2016 v kanadském Quebecu. Analýza ukázala, že v porovnání s ženami, u kterých probíhalo těhotenství i porod bez větších komplikací, měly matky, u nichž se naopak závažnější problémy objevily, dvakrát vyšší pravděpodobnost, že během šestinedělí či po něm zemřou. 

Zvýšené riziko předčasného úmrtí u této skupiny přetrvávalo ve zmenšené míře dokonce i desítky let po porodu. Ženy, které v těhotenství prožily těžké komplikace pak umíraly v průměru o 8,3 roku dříve. 

Mezi hlavní konkrétní příčiny úmrtnosti pak podle vědců patří závažné srdeční komplikace v těhotenství, aktutní selhání ledvin a cévní mozkové příhody. Autoři studie proto mimo jiné doporučují ženy s těžkými těhotenskými komplikacemi pečlivěji lékařsky sledovat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 13 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 14 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 17 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 19 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...