Komplikace v těhotenství mohou zvyšovat riziko předčasného úmrtí, naznačuje studie

Ženy, které během těhotenství postihnou vážné zdravotní komplikace, mohou mít i desítky let po porodu zvýšené riziko předčasného úmrtí. Naznačila to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Obstetrics & Gynecology.

Vážné zdravotní komplikace postihují během těhotenství a porodu necelých pět procent žen. Jedná se například o mozkové či srdeční příhody, akutní selhání ledvin či preeklampsii – čili onemocnění, které se pojí s činností placenty, způsobuje nedostatečné prokrvení a okysličení plodu a projevuje se vysokým krevním tlakem. 

V nové studii vědci po vedením Nathalie Augerové a Ugochinyere Vivian Ukahové z kanadského Centre de recherche du CHUM zjišťovali, jestli se komplikované těhotenství může na zdraví matky projevit i v dlouhodobějším časovém měřítku.

Vyšší riziko

Výzkumný tým měl k dispozici data od více než 1,2 milionu žen, které porodily mezi lety 1989 až 2016 v kanadském Quebecu. Analýza ukázala, že v porovnání s ženami, u kterých probíhalo těhotenství i porod bez větších komplikací, měly matky, u nichž se naopak závažnější problémy objevily, dvakrát vyšší pravděpodobnost, že během šestinedělí či po něm zemřou. 

Zvýšené riziko předčasného úmrtí u této skupiny přetrvávalo ve zmenšené míře dokonce i desítky let po porodu. Ženy, které v těhotenství prožily těžké komplikace pak umíraly v průměru o 8,3 roku dříve. 

Mezi hlavní konkrétní příčiny úmrtnosti pak podle vědců patří závažné srdeční komplikace v těhotenství, aktutní selhání ledvin a cévní mozkové příhody. Autoři studie proto mimo jiné doporučují ženy s těžkými těhotenskými komplikacemi pečlivěji lékařsky sledovat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 16 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 18 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 20 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...