Čtyřicet kilometrů dlouhá skvrna jedů v moři u Kamčatky se podle vědců sune na jih

Toxické látky nalezené v moři u Kamčatky vytvořily kompaktní čtyřicetikilometrovou skvrnu a přesouvají se směrem na jih, uvedli v prohlášení vědci z univerzity na ruském Dálném východě. Uniklé jedy zahubily množství živočichů a způsobily zranění i lidem.

Podle vědců je skvrna dlouhá 40 kilometrů a široká 30 až 100 metrů a posouvá se podél pobřeží. Je jasně ohraničená, nerozpadá se, nezmenšuje se a postupně se posouvá na jih ke Kurilským ostrovům, citovala ve čtvrtek z prohlášení šéfa univerzitní biologické laboratoře Kirilla Vinnikova agentura AFP. S pomocí vrtulníku se podařilo odebrat vzorky, které budou poslány k rozboru do Vladivostoku.

Obyvatelé Kamčatky několik dní upozorňují na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, mají popáleniny a zvrací.

Viník neznámý

Ruské úřady ve středu zahájily vyšetřování kvůli možnému porušení pravidel při nakládání s látkami nebo odpadem nebezpečným pro životní prostředí a kvůli zamoření moře. Podle předběžných testů do vody unikla látka „blízká naftě nebo jiný materiál obsahující oleje“.

Kamčatský gubernátor oznámil, že zdrojem mohly být pesticidy shozené do moře. List Novaja Gazeta a agentura RIA Novosti hovoří o heptanu použitelném jako rozpouštědlo. Uniknout mohl například z vojenského zařízení. Gubernátor ve čtvrtek ale řekl, že první testy přítomnost této látky nepotvrzují. Byla podle něj zjištěna vysoká koncentrace ropných produktů a fenolů, ale ne v takové koncentraci, aby to zabilo tak mnoho živočichů.

Zatím bylo vyšetřeno 20 osob s potížemi a u osmi se prokázalo popálení rohovky prvního stupně, řekl gubernátor.

Zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů v kamčatských řekách

Ruský úřad na ochranu přírody zveřejnil výsledky analýz vzorků vody, potvrzující, že i kamčatské řeky obsahují zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů, uvedl list Kommersant s odvoláním na ministerstvo ochrany životního prostředí. Nejvýraznější znečištění bylo v řece Kirpičnaja, kde množství fosfátů převyšovalo normy skoro jedenáctinásobně, železa téměř sedminásobně a fenolu skoro trojnásobně.

To odpovídá prvním výsledkům vzorků ze skvrny v moři, jak o nich informovala AFP. Zatímco úřady nevylučují, že toto znečištění může být důsledkem nějakého přirozeného jevu či pesticidů z opuštěné skládky, někteří experti spekulují o případném úniku raketového paliva.

Agentura TASS v neděli oznámila, že by znečištění mohlo souviset s únikem ropy z tankeru, jehož jméno nebylo zveřejněno. Mnoho mrtvých živočichů bylo nalezeno u Chalaktyrské pláže a v Avačském zálivu. Uhynulé tvory mohl na břeh podle původních úvah vyplavit také cyklón, který Kamčatku postihl koncem září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 8 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 17 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 18 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 19 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 19 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.