Kamčatka

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Ohrožené země postupně mírní nebo odvolávají varování před tsunami po silném zemětřesení, které zasáhlo mořskou oblast východně od poloostrova Kamčatka na ruském Dálném východě. Vlny udeřily zejména v Japonsku, které podle BBC vyzvalo k evakuaci téměř dva miliony lidí, později ale varování zrušilo. Tsunami se objevila také v americkém státě Havaj nebo u severního pobřeží Kalifornie, varování dříve vydaly také novozélandské, indonéské či ekvádorské úřady.

Rusko informovalo o několika lehce zraněných a poškozených budovách po masivním zemětřesení u pobřeží Kamčatky. Ve městě Severo-Kurilsk zaplavila několikametrová vlna tsunami přístav a podnik na zpracování ryb, na Sachalinu byly přerušeny dodávky elektřiny. Podle americké geologické služby USGS patří zemětřesení z noci na středu mezi deset největších kdy zaznamenaných.

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.

Záhadou a velkou vzácností je pro odborníky výskyt orla východního, který už několik let žije ve volné přírodě na Třeboňsku. Domovem jednoho z největších dravců světa je přitom Kamčatka. Do střední Evropy nelétá, přesto ho nejen ornitologové sledují u chlumských rybníků. Orel východní tam ale ruší hnízdící orly mořské.

Ruské námořnictvo dokončilo testy nové raketové ponorky. Podle ruského ministerstva obrany odpálila balistickou střelu Bulava, která může sloužit jako nosič jaderných zbraní. Test se uskutečnil v Bílém moři severně od evropské části Ruska, cíl střely byl na Kamčatce.

K nejtragičtějším událostem poslední dekády studené války patří sestřelení jihokorejského civilního letadla nad Sachalinem v noci na 1. září 1983. Zbloudilý boeing se stal terčem ruských stíhačů, kteří jej považovali za špionážní stroj. Na tragický omyl doplatilo životem 269 lidí.

Na Kamčatce havaroval vrtulník s 13 turisty a třemi členy posádky na palubě. Stroj Mi-8 dopadl na hladinu Kurilského jezera, náraz stroje slyšeli zaměstnanci přírodního parku. Úřady zatím neupřesnily, zda na palubě byli jen Rusové, nebo i cizinci. Záchranáři zatím našli osm přeživších a po zbývajících osmi lidech pátrají, některé zdroje ruských agentur o nich píší jako o mrtvých.

Rusko začalo pokládat svůj první podmořský komunikační kabel z optických vláken, který ze vsi Teriberka u Murmansku povede podél arktického pobřeží až do přístavu Vladivostok na opačném konci země. Jde o součást státem řízeného projektu, který má přivést vysokorychlostní internet do polárních končin. Předchozí soukromá iniciativa v tomto směru uvázla na mrtvém bodu. Kabelové spojení má být dokončeno v roce 2026.

Záchranáři našli těla obětí z dopravního letadla Antonov An-26, které se v úterý zřítilo na Kamčatce na ruském Dálném východě. Gubernátor Kamčatky Vladimir Solodov podle médií vyhlásil kvůli katastrofě třídenní smutek.

Ruské úřady oznámily, že na Kamčatce našly trosky letounu An-26, se kterým ztratily spojení. Stroj s bezmála třiceti lidmi na palubě se zřítil několik kilometrů od letiště, kde se chystal přistát. Podle předběžných informací nikdo nepřežil, uvedla agentura Ria Novosti. Letadlo mířilo z regionální metropole Petropavlovsk-Kamčatskij do města Palana na severu kamčatského poloostrova.

Toxické látky nalezené v moři u Kamčatky vytvořily kompaktní čtyřicetikilometrovou skvrnu a přesouvají se směrem na jih, uvedli v prohlášení vědci z univerzity na ruském Dálném východě. Uniklé jedy zahubily množství živočichů a způsobily zranění i lidem.

Nové světlo do nejasností a dlouhodobých sporů o původu prapředků Eskymáků, indiánské jazykové rodiny zvané „na-dené“ a obyvatel Kamčatky vnáší nová rozsáhlá studie 35členného týmu vědců z Evropy, Ameriky a Ruska. Genetici použili arzenál nejnovějších genetických metod, shromáždili velké množství genomových dat z lidských ostatků až dva tisíce let starých, spojili se s archeology a lingvistou a vytvořili nový model historického osídlení této rozsáhlé oblasti. Studie vedená Pavlem Flegontovem z Ostravské univerzity a z Biologického centra Akademie věd ČR vyšla v prestižním vědeckém časopise Nature.

Desítky aktivních sopek, tyrkysová jezera i termální prameny. Poloostrov Kamčatka na ruském Dálném východě patří mezi nejkrásnější a nejodlehlejší místa planety. Ne náhodou je část poloostrova také už přes dvacet let pod ochranou UNESCO. Kouzlo tohoto kouta světa začínají stále častěji objevovat turisté.

Mikrobiologové popsali vlastnosti viru, který umí díky své specifické struktuře a využívání tlaku infikovat bakterie, jež žijí v horkých pramenech při teplotě až 160 stupňů Celsia. Vědci jeho postupy nyní napodobují s cílem dopravit účinné látky přímo do nemocné buňky – například té napadené rakovinou.