Čtyřicet kilometrů dlouhá skvrna jedů v moři u Kamčatky se podle vědců sune na jih

Toxické látky nalezené v moři u Kamčatky vytvořily kompaktní čtyřicetikilometrovou skvrnu a přesouvají se směrem na jih, uvedli v prohlášení vědci z univerzity na ruském Dálném východě. Uniklé jedy zahubily množství živočichů a způsobily zranění i lidem.

Podle vědců je skvrna dlouhá 40 kilometrů a široká 30 až 100 metrů a posouvá se podél pobřeží. Je jasně ohraničená, nerozpadá se, nezmenšuje se a postupně se posouvá na jih ke Kurilským ostrovům, citovala ve čtvrtek z prohlášení šéfa univerzitní biologické laboratoře Kirilla Vinnikova agentura AFP. S pomocí vrtulníku se podařilo odebrat vzorky, které budou poslány k rozboru do Vladivostoku.

Obyvatelé Kamčatky několik dní upozorňují na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, mají popáleniny a zvrací.

Viník neznámý

Ruské úřady ve středu zahájily vyšetřování kvůli možnému porušení pravidel při nakládání s látkami nebo odpadem nebezpečným pro životní prostředí a kvůli zamoření moře. Podle předběžných testů do vody unikla látka „blízká naftě nebo jiný materiál obsahující oleje“.

Kamčatský gubernátor oznámil, že zdrojem mohly být pesticidy shozené do moře. List Novaja Gazeta a agentura RIA Novosti hovoří o heptanu použitelném jako rozpouštědlo. Uniknout mohl například z vojenského zařízení. Gubernátor ve čtvrtek ale řekl, že první testy přítomnost této látky nepotvrzují. Byla podle něj zjištěna vysoká koncentrace ropných produktů a fenolů, ale ne v takové koncentraci, aby to zabilo tak mnoho živočichů.

Zatím bylo vyšetřeno 20 osob s potížemi a u osmi se prokázalo popálení rohovky prvního stupně, řekl gubernátor.

Zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů v kamčatských řekách

Ruský úřad na ochranu přírody zveřejnil výsledky analýz vzorků vody, potvrzující, že i kamčatské řeky obsahují zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů, uvedl list Kommersant s odvoláním na ministerstvo ochrany životního prostředí. Nejvýraznější znečištění bylo v řece Kirpičnaja, kde množství fosfátů převyšovalo normy skoro jedenáctinásobně, železa téměř sedminásobně a fenolu skoro trojnásobně.

To odpovídá prvním výsledkům vzorků ze skvrny v moři, jak o nich informovala AFP. Zatímco úřady nevylučují, že toto znečištění může být důsledkem nějakého přirozeného jevu či pesticidů z opuštěné skládky, někteří experti spekulují o případném úniku raketového paliva.

Agentura TASS v neděli oznámila, že by znečištění mohlo souviset s únikem ropy z tankeru, jehož jméno nebylo zveřejněno. Mnoho mrtvých živočichů bylo nalezeno u Chalaktyrské pláže a v Avačském zálivu. Uhynulé tvory mohl na břeh podle původních úvah vyplavit také cyklón, který Kamčatku postihl koncem září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...