Čtyřicet kilometrů dlouhá skvrna jedů v moři u Kamčatky se podle vědců sune na jih

Toxické látky nalezené v moři u Kamčatky vytvořily kompaktní čtyřicetikilometrovou skvrnu a přesouvají se směrem na jih, uvedli v prohlášení vědci z univerzity na ruském Dálném východě. Uniklé jedy zahubily množství živočichů a způsobily zranění i lidem.

Podle vědců je skvrna dlouhá 40 kilometrů a široká 30 až 100 metrů a posouvá se podél pobřeží. Je jasně ohraničená, nerozpadá se, nezmenšuje se a postupně se posouvá na jih ke Kurilským ostrovům, citovala ve čtvrtek z prohlášení šéfa univerzitní biologické laboratoře Kirilla Vinnikova agentura AFP. S pomocí vrtulníku se podařilo odebrat vzorky, které budou poslány k rozboru do Vladivostoku.

Obyvatelé Kamčatky několik dní upozorňují na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, mají popáleniny a zvrací.

Viník neznámý

Ruské úřady ve středu zahájily vyšetřování kvůli možnému porušení pravidel při nakládání s látkami nebo odpadem nebezpečným pro životní prostředí a kvůli zamoření moře. Podle předběžných testů do vody unikla látka „blízká naftě nebo jiný materiál obsahující oleje“.

Kamčatský gubernátor oznámil, že zdrojem mohly být pesticidy shozené do moře. List Novaja Gazeta a agentura RIA Novosti hovoří o heptanu použitelném jako rozpouštědlo. Uniknout mohl například z vojenského zařízení. Gubernátor ve čtvrtek ale řekl, že první testy přítomnost této látky nepotvrzují. Byla podle něj zjištěna vysoká koncentrace ropných produktů a fenolů, ale ne v takové koncentraci, aby to zabilo tak mnoho živočichů.

Zatím bylo vyšetřeno 20 osob s potížemi a u osmi se prokázalo popálení rohovky prvního stupně, řekl gubernátor.

Zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů v kamčatských řekách

Ruský úřad na ochranu přírody zveřejnil výsledky analýz vzorků vody, potvrzující, že i kamčatské řeky obsahují zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů, uvedl list Kommersant s odvoláním na ministerstvo ochrany životního prostředí. Nejvýraznější znečištění bylo v řece Kirpičnaja, kde množství fosfátů převyšovalo normy skoro jedenáctinásobně, železa téměř sedminásobně a fenolu skoro trojnásobně.

To odpovídá prvním výsledkům vzorků ze skvrny v moři, jak o nich informovala AFP. Zatímco úřady nevylučují, že toto znečištění může být důsledkem nějakého přirozeného jevu či pesticidů z opuštěné skládky, někteří experti spekulují o případném úniku raketového paliva.

Agentura TASS v neděli oznámila, že by znečištění mohlo souviset s únikem ropy z tankeru, jehož jméno nebylo zveřejněno. Mnoho mrtvých živočichů bylo nalezeno u Chalaktyrské pláže a v Avačském zálivu. Uhynulé tvory mohl na břeh podle původních úvah vyplavit také cyklón, který Kamčatku postihl koncem září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 15 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 17 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...