Rusko posiluje přítomnost v Arktidě. Optický kabel na dně moře má spojit Murmansk a Vladivostok

Rusko začalo pokládat svůj první podmořský komunikační kabel z optických vláken, který ze vsi Teriberka u Murmansku povede podél arktického pobřeží až do přístavu Vladivostok na opačném konci země. Jde o součást státem řízeného projektu, který má přivést vysokorychlostní internet do polárních končin. Předchozí soukromá iniciativa v tomto směru uvázla na mrtvém bodu. Kabelové spojení má být dokončeno v roce 2026.

Kabelové spojení nazvané Polární expres bude provozovat státní společnost Morsvjazsputnik. Má zajistit stabilní internet v arktických přístavních městech, na poloostrově Kamčatka a na ostrově Sachalin.

Alexej Strelčenko, šéf společnosti vyrábějící a pokládající kabeláž, avizoval, že dílo dlouhé 12 650 kilometrů bude stát 65 miliard rublů (asi 19 miliard korun) a bude je financovat výhradně stát. Kabel se vyrábí v Murmansku z čínských optických vláken a ruských součástek.

Moskva usiluje o zlepšení nerovnoměrné komunikace a infrastruktury na dalekém severu, kde posílila svou vojenskou přítomnost, a také se snaží rozvíjet takzvanou severní námořní cestu u polárních břehů Ruska, aby se stala alternativou k hlavní námořní trase mezi Asií a Evropou přes Suezský průplav.

Soukromé firmy podobný projekt zastavily

Kabel bude vyžadovat propojení na globální komunikační síť, což by mohlo vyžadovat zahraniční investice, uvedl generální ředitel společnosti Morsvjazsputnik Andrej Kuropjatnikov. „Investiční partnerství za účelem rozšíření do Evropy a Asie představuje samostatný komerční projekt,“ upozornil. Jedná se podle něj se společnostmi v Asii, Evropě a USA.

Soukromé telekomunikační firmy Megafon a finský Cinial v květnu zastavily projekt Arctic Connect. Ten počítal s tím, že za miliardu dolarů spojí Helsinky s Tokiem přes sever Ruska. Megafon se ale dle zdroje agentury Reuters obával soupeření se státem a technických obtíží, kvůli nimž by plán byl nerentabilní.

Podle jiného zdroje ruská firma nezískala souhlas Moskvy kvůli obavám o národní bezpečnost. Megafon sdělil Reuters, že má veškeré státní souhlasy, které potřebuje, ale v květnu se rozhodl přezkoumat „strukturu a ekonomiku“ projektu, což ještě nějakou dobu potrvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 53 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...