Rusko posiluje přítomnost v Arktidě. Optický kabel na dně moře má spojit Murmansk a Vladivostok

Rusko začalo pokládat svůj první podmořský komunikační kabel z optických vláken, který ze vsi Teriberka u Murmansku povede podél arktického pobřeží až do přístavu Vladivostok na opačném konci země. Jde o součást státem řízeného projektu, který má přivést vysokorychlostní internet do polárních končin. Předchozí soukromá iniciativa v tomto směru uvázla na mrtvém bodu. Kabelové spojení má být dokončeno v roce 2026.

Kabelové spojení nazvané Polární expres bude provozovat státní společnost Morsvjazsputnik. Má zajistit stabilní internet v arktických přístavních městech, na poloostrově Kamčatka a na ostrově Sachalin.

Alexej Strelčenko, šéf společnosti vyrábějící a pokládající kabeláž, avizoval, že dílo dlouhé 12 650 kilometrů bude stát 65 miliard rublů (asi 19 miliard korun) a bude je financovat výhradně stát. Kabel se vyrábí v Murmansku z čínských optických vláken a ruských součástek.

Moskva usiluje o zlepšení nerovnoměrné komunikace a infrastruktury na dalekém severu, kde posílila svou vojenskou přítomnost, a také se snaží rozvíjet takzvanou severní námořní cestu u polárních břehů Ruska, aby se stala alternativou k hlavní námořní trase mezi Asií a Evropou přes Suezský průplav.

Soukromé firmy podobný projekt zastavily

Kabel bude vyžadovat propojení na globální komunikační síť, což by mohlo vyžadovat zahraniční investice, uvedl generální ředitel společnosti Morsvjazsputnik Andrej Kuropjatnikov. „Investiční partnerství za účelem rozšíření do Evropy a Asie představuje samostatný komerční projekt,“ upozornil. Jedná se podle něj se společnostmi v Asii, Evropě a USA.

Soukromé telekomunikační firmy Megafon a finský Cinial v květnu zastavily projekt Arctic Connect. Ten počítal s tím, že za miliardu dolarů spojí Helsinky s Tokiem přes sever Ruska. Megafon se ale dle zdroje agentury Reuters obával soupeření se státem a technických obtíží, kvůli nimž by plán byl nerentabilní.

Podle jiného zdroje ruská firma nezískala souhlas Moskvy kvůli obavám o národní bezpečnost. Megafon sdělil Reuters, že má veškeré státní souhlasy, které potřebuje, ale v květnu se rozhodl přezkoumat „strukturu a ekonomiku“ projektu, což ještě nějakou dobu potrvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 6 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...