Obličejové štíty před šířením koronaviru nechrání, ukázal výzkum. Špatně dopadly i masky s výdechovým filtrem

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že obličejové štíty neposkytují dostatečnou ochranu před šířením nového koronaviru. Nyní s důkazem jejich nedostatečné účinnosti přišli také fyzici z Floridy.

Inženýři z floridské Atlantické univerzity testovali s pomocí nejmodernější techniky, jak dobře viru brání v šíření různé typy ochranných pomůcek. Nejvíce je zajímalo, jak si vedou štíty a masky s výdechovým filtrem ve srovnání s klasickými rouškami a maskami v obraně proti drobným kapénkám o velikosti aerosolů.

Výsledky vyšly v odborném časopise Physics of Fluids. Vědci ve studii zkoumali šíření kapének pomocí vizualizace v laboratorním prostředí a laserů. Vytvořili v laboratoři smícháním destilované vody a glycerinu umělou mlhu, kterou pak „vykašlávala“ figurína. Před její tváří byly umístěné různé ochranné prostředky – a vědci natáčeli, jak se aerosol v těchto podmínkách šíří.

Výsledky viditelně ukázaly, že plastové štíty sice zablokují počáteční pohyb kapének vpřed, ale potom se už aerosol šíří poměrně bez problémů dál na velkou vzdálenost. Podobně neúčinnou se v tomto případě ukázala i maska N95 (obdoba naší FFP2) s výdechovým ventilem. Právě jí totiž velké množství kapének bez problémů proletí bez filtrace.

„Během doby se tyto kapénky mohou rozšířit po rozsáhlé oblasti, ale v nižší koncentraci,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Masky se musí nosit správně

Studie také ukázala, jak se malé množství kapének dostává ven skrze špatně utěsněné části masky kolem nosu. Ukazuje to jednak důležitost správného nošení masek, ale především to dokazuje, že CDC se nemýlí, když označuje masky s filtrem jako nevhodné pro ochranu ostatních před nakaženým člověkem.

Obličejové štíty i masky s filtrem se v poslední době rychle šíří, jsou totiž na používání výrazně komfortnější než klasické roušky. Lépe se v nich dýchá, snadněji se nosí a člověka tolik neomezují. Tato studie podle jejích autorů ale ukazuje, že ruku v ruce s těmito výhodami jsou i nevýhody, které s nimi souvisejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 20 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.