Vědci v Africe objevili vzácný druh bércouna. Půl století byl na seznamu pravděpodobně vyhynulých živočichů

Bércoun somálský je málo známý savec, který vzhledem připomíná myš s dlouhým čenichem, ovšem jeho příbuzným jsou sloni. Vědci ho měli od 70. let na seznamu „pravděpodobně vyhynulých“ živočichů – nyní se ale tyto tvorečky podařilo znovu objevit vědecké výpravě v Džibutsku, malém státě ležícím v Africkém rohu. Informoval o tom odborný časopis PeerJ.

Bércounům se v angličtině říká „rejsci sloní“, protože prvnímu ze zmíněných tvorů se podobají a s druhým jsou příbuzní – stejně jako s hrabáči kapskými či kapustňáky. Svůj výrazně dlouhý čenich připomínající chobot používají k lovu hmyzu, kterým se živí.

Na světě existuje 20 druhů bércounů, ale bércoun somálský (Elephantulus revoilii) patří mezi nejzáhadnější. Vědci ho zatím znali jen díky 39 exemplářům, které byly odchyceny v Somálsku před desítkami let a nyní jsou uloženy v muzeích.

  • Bércouni (Macroscelidea) jsou řád drobných hmyzožravých savců endemických pro Afriku. Řád tvoří jediná čeleď bércounovití (Macroscelididae). Bércouni mají jisté rysy, které jsou blízké hmyzožravcům, na druhé straně mají i znaky naprosto odlišné. Mají například kompletní středoušní dutinu, velká zygomata (lícní kosti) a naopak malé čichové laloky.
  • Zdroj: Wikipedie

Americký vědec Steven Heritage, který se výpravy účastnil,  podle BBC řekl, že byl naprosto nadšený, že se tento druh znovu podařilo objevit. „Netušili jsme, jaké druhy v Džibutsku objevíme. A byli jsme opravdu nadšení, když jsme otevřeli první past a uviděli typický znak bércouna somálského – ocas s krátkou štětičkou srsti. V tu chvíli jsme se na sebe podívali a věděli jsme, že jsme narazili na něco speciálního.“

Směs s burákovým máslem jako návnada

Tým nastražil více než tisíc pastí na 12 různých míst a jako návnadu použil směs burákového másla, ovesné kaše a kvasnic. Během expedice celkem viděli 12 bércounů somálských a podařilo se jim natočit první video a pořídit první fotografie živých bércounů somálských pro vědeckou dokumentaci.

Životní prostředí tohoto druhu není podle vědců bezprostředně ohroženo, protože žijí v těžko dostupné oblasti daleko od zemědělských ploch a lidské zástavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 7 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 9 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...