Vědci v Africe objevili vzácný druh bércouna. Půl století byl na seznamu pravděpodobně vyhynulých živočichů

Bércoun somálský je málo známý savec, který vzhledem připomíná myš s dlouhým čenichem, ovšem jeho příbuzným jsou sloni. Vědci ho měli od 70. let na seznamu „pravděpodobně vyhynulých“ živočichů – nyní se ale tyto tvorečky podařilo znovu objevit vědecké výpravě v Džibutsku, malém státě ležícím v Africkém rohu. Informoval o tom odborný časopis PeerJ.

Bércounům se v angličtině říká „rejsci sloní“, protože prvnímu ze zmíněných tvorů se podobají a s druhým jsou příbuzní – stejně jako s hrabáči kapskými či kapustňáky. Svůj výrazně dlouhý čenich připomínající chobot používají k lovu hmyzu, kterým se živí.

Na světě existuje 20 druhů bércounů, ale bércoun somálský (Elephantulus revoilii) patří mezi nejzáhadnější. Vědci ho zatím znali jen díky 39 exemplářům, které byly odchyceny v Somálsku před desítkami let a nyní jsou uloženy v muzeích.

  • Bércouni (Macroscelidea) jsou řád drobných hmyzožravých savců endemických pro Afriku. Řád tvoří jediná čeleď bércounovití (Macroscelididae). Bércouni mají jisté rysy, které jsou blízké hmyzožravcům, na druhé straně mají i znaky naprosto odlišné. Mají například kompletní středoušní dutinu, velká zygomata (lícní kosti) a naopak malé čichové laloky.
  • Zdroj: Wikipedie

Americký vědec Steven Heritage, který se výpravy účastnil,  podle BBC řekl, že byl naprosto nadšený, že se tento druh znovu podařilo objevit. „Netušili jsme, jaké druhy v Džibutsku objevíme. A byli jsme opravdu nadšení, když jsme otevřeli první past a uviděli typický znak bércouna somálského – ocas s krátkou štětičkou srsti. V tu chvíli jsme se na sebe podívali a věděli jsme, že jsme narazili na něco speciálního.“

Směs s burákovým máslem jako návnada

Tým nastražil více než tisíc pastí na 12 různých míst a jako návnadu použil směs burákového másla, ovesné kaše a kvasnic. Během expedice celkem viděli 12 bércounů somálských a podařilo se jim natočit první video a pořídit první fotografie živých bércounů somálských pro vědeckou dokumentaci.

Životní prostředí tohoto druhu není podle vědců bezprostředně ohroženo, protože žijí v těžko dostupné oblasti daleko od zemědělských ploch a lidské zástavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...