Průběh koronavirové nákazy u většiny dětí v Evropě je mírný, úmrtí jsou velmi vzácná. Významná část infikovaných dětí ale potřebuje intenzivní lékařskou péči. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil odborný časopis zaměřený na lékařskou vědu The Lancet a na niž upozornila stanice BBC.
Výzkumníci vedení týmem z londýnské nemocnice Great Ormond Street zkoumali 582 dětí z 25 evropských zemí ve věku od tří dnů do 18 let. Všechny byly pozitivně testovány v dubnu, tedy na vrcholu koronavirové pandemie v Evropě. Čtvrtina z nich měla skryté lékařské potíže.
Příznaky nemoci covid-19 u dětí jsou podle autorů studie obecně mírné a část dětí pozitivně testovaných na koronavirus (16 procent) dokonce neměla žádné – test podstoupily kvůli tomu, že se dostaly do kontaktu s nakaženým. Více než polovina ze zkoumaných dětí byla přijata do nemocnice a osm procent potřebovalo intenzivní zdravotní péči.
Děti koronaviru odolávají dobře
Z téměř šesti set dětí zahrnutých do studie zemřely čtyři, což je 0,69 procenta. Dvě z nich měly jiné zdravotní potíže a ani jedno nebylo mladší deseti let. Výzkumníci připomínají, že skutečná úmrtnost bude ale „podstatně nižší“, neboť velká část nakažených dětí s mírnými příznaky patrně vůbec nebyla testována.
Příznaky koronavirového onemocnění u dětí byly nejčastěji horečka (65 procent), zánět horních cest dýchacích (54 procent), zápal plic (25 procent) a zažívací potíže (22 procent).
Podle lékařů, kteří se na tvorbě studie podíleli, jsou její závěry „uklidňující“. Podle nich je ale třeba pokračovat ve výzkumu ohledně nejlepšího možného způsobu léčby u dětí s těžkým průběhem nemoci.
I děti potřebují nemocnice
„Významný počet dětí s těžkým průběhem nemoci potřebuje intenzivní lékařskou péči, což by se mělo brát v potaz při plánování a stanovování priorit ohledně výdajů na zdravotnictví v dalším průběhu pandemie,“ upozorňuje Marc Tebruegge z Institutu pro zdraví dětí nemocnice Great Ormond Street.
Děti, které se kromě covidu-19 nakazí jiným respiračním onemocněním, mají větší pravděpodobnost, že budou potřebovat intenzivní léčbu. „To by mohlo mít důležité dopady v nadcházejícím zimním období, kde budou nachlazení a chřipka častějším jevem,“ řekla Begoña Santiagová-Garcíaová z univerzitní nemocnice Gregoria Maraňóna v Madridu.
