„Tohle není léčba.“ Britští vědci zjistili, že hydroxychlorochin pacientům s koronavirem nepomáhal

Oxfordská univerzita ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

Hydroxychlorochin je v posledních měsících hojně skloňován coby potenciální lék na covid-19 a k jeho testování při absenci jakékoli ověřené léčebné metody přistoupili lékaři v řadě zemí včetně Česka.

Profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity, hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika, předběžné výsledky jeho programu ale podle něj mluví zcela jasně. 

„Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters. Má za to, že zjištění jeho týmu by měla vyústit ve změnu lékařské praxe po celém světě. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil.

Podle Landraye až dosud chyběly důvěryhodné informace vycházející z plnohodnotné klinické studie. První výsledky té oxfordské pak nenasvědčovaly tomu, že by hydroxychlorochin u hospitalizovaných pacientů s covidem-19 snižoval riziko smrti.

Z těch, kteří jej brali, do 28 dní umřelo 25,7 procenta, zatímco u pacientů se standardní péčí byla úmrtnost o dva procentní body nižší.

Univerzita už výzkum ukončila

Oxfordská univerzita po čtvrteční analýze dat tento výzkum ukončila. Několik podobných testů bylo nedávno přerušeno poté, co The Lancet vydal zmíněnou studii o údajném negativním účinku hydroxychlorochinu. Nové pacienty na konci května přestaly přijímat dvě ze tří studií, které běžely v Česku, svůj program pozastavila i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Řada odborníků ovšem závěry publikované v The Lancet zpochybňovala a tři ze čtyř autorů článku následně požádali o jeho stažení. Trojice vědců z USA a Švýcarska uvedla, že má pochybnosti o kvalitě a ověřitelnosti použitých dat. Výzkumníci uvedli, že společnost Surgisphere, která jim dala data k dispozici, je odmítá poskytnout dalším vědcům k ověření, a závěry studie tak není možné nezávisle potvrdit.

„Neučinil jsem dost pro to, abych se ujistil, že zdroj dat je pro toto využití vhodný,“ uvedl hlavní autor studie Mandeep Mehra. „Za to i za všechny přímé i nepřímé problémy se hluboce omlouvám,“ dodal.

Klinické testy hydroxychlorochinu na konci května pozastavila i WHO, už před stažením článku z The Lancet však avizovala, že v tomto výzkumu bude pokračovat. Že testy pokračují, v pátek potvrdila novinářům Soumya Swaminathanová, která je členkou vedení WHO.

„Máme dvě oddělené studie, každá má vlastní protokoly, vlastní dozorčí komisi. Prozatím tedy budeme pokračovat,“ uvedla. „Naše komise zváží data, která bude mít k dispozici… ale také zváží důkazy z jiných studií; o pokroku vás budeme dále informovat,“ dodala Swaminathanová.

SÚKL: Další podávání léku mimo klinická hodnocení je na uvážení lékařů

„Zodpovědnost za klinické hodnocení je primárně na jeho zadavateli,“ řekla ČTK mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová. Dvě ze tří studií, které běžely v tuzemsku, přestaly přijímat nové pacienty na konci května. Jedna z nich, studie Solidarity organizovaná WHO, už příjem obnovila.

Další podávání léku mimo klinická hodnocení je podle SÚKL na uvážení lékařů. „Použití hydroxychlorochinu v klinické studii, kde je pacient dostatečně sledován, má stále smysl. Je totiž třeba definitivně potvrdit, nebo vyloučit přínosy této látky a stanovit, v jaké fázi onemocnění může mít její podání význam,“ uvedla Peterová.

Reuters poznamenává, že případ stažené studie o hydroxychlorochinu ukazuje, jak bezprecedentní je rychlost, s níž se hledá lék na covid-19 i vakcína, a jak mimořádná pozornost věnovaná tomuto výzkumu může jednotlivým dílčím výsledkům přikládat neúměrně velkou váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 10 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 12 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...