„Tohle není léčba.“ Britští vědci zjistili, že hydroxychlorochin pacientům s koronavirem nepomáhal

Oxfordská univerzita ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

Hydroxychlorochin je v posledních měsících hojně skloňován coby potenciální lék na covid-19 a k jeho testování při absenci jakékoli ověřené léčebné metody přistoupili lékaři v řadě zemí včetně Česka.

Profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity, hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika, předběžné výsledky jeho programu ale podle něj mluví zcela jasně. 

„Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters. Má za to, že zjištění jeho týmu by měla vyústit ve změnu lékařské praxe po celém světě. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil.

Podle Landraye až dosud chyběly důvěryhodné informace vycházející z plnohodnotné klinické studie. První výsledky té oxfordské pak nenasvědčovaly tomu, že by hydroxychlorochin u hospitalizovaných pacientů s covidem-19 snižoval riziko smrti.

Z těch, kteří jej brali, do 28 dní umřelo 25,7 procenta, zatímco u pacientů se standardní péčí byla úmrtnost o dva procentní body nižší.

Univerzita už výzkum ukončila

Oxfordská univerzita po čtvrteční analýze dat tento výzkum ukončila. Několik podobných testů bylo nedávno přerušeno poté, co The Lancet vydal zmíněnou studii o údajném negativním účinku hydroxychlorochinu. Nové pacienty na konci května přestaly přijímat dvě ze tří studií, které běžely v Česku, svůj program pozastavila i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Řada odborníků ovšem závěry publikované v The Lancet zpochybňovala a tři ze čtyř autorů článku následně požádali o jeho stažení. Trojice vědců z USA a Švýcarska uvedla, že má pochybnosti o kvalitě a ověřitelnosti použitých dat. Výzkumníci uvedli, že společnost Surgisphere, která jim dala data k dispozici, je odmítá poskytnout dalším vědcům k ověření, a závěry studie tak není možné nezávisle potvrdit.

„Neučinil jsem dost pro to, abych se ujistil, že zdroj dat je pro toto využití vhodný,“ uvedl hlavní autor studie Mandeep Mehra. „Za to i za všechny přímé i nepřímé problémy se hluboce omlouvám,“ dodal.

Klinické testy hydroxychlorochinu na konci května pozastavila i WHO, už před stažením článku z The Lancet však avizovala, že v tomto výzkumu bude pokračovat. Že testy pokračují, v pátek potvrdila novinářům Soumya Swaminathanová, která je členkou vedení WHO.

„Máme dvě oddělené studie, každá má vlastní protokoly, vlastní dozorčí komisi. Prozatím tedy budeme pokračovat,“ uvedla. „Naše komise zváží data, která bude mít k dispozici… ale také zváží důkazy z jiných studií; o pokroku vás budeme dále informovat,“ dodala Swaminathanová.

SÚKL: Další podávání léku mimo klinická hodnocení je na uvážení lékařů

„Zodpovědnost za klinické hodnocení je primárně na jeho zadavateli,“ řekla ČTK mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová. Dvě ze tří studií, které běžely v tuzemsku, přestaly přijímat nové pacienty na konci května. Jedna z nich, studie Solidarity organizovaná WHO, už příjem obnovila.

Další podávání léku mimo klinická hodnocení je podle SÚKL na uvážení lékařů. „Použití hydroxychlorochinu v klinické studii, kde je pacient dostatečně sledován, má stále smysl. Je totiž třeba definitivně potvrdit, nebo vyloučit přínosy této látky a stanovit, v jaké fázi onemocnění může mít její podání význam,“ uvedla Peterová.

Reuters poznamenává, že případ stažené studie o hydroxychlorochinu ukazuje, jak bezprecedentní je rychlost, s níž se hledá lék na covid-19 i vakcína, a jak mimořádná pozornost věnovaná tomuto výzkumu může jednotlivým dílčím výsledkům přikládat neúměrně velkou váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.
12. 6. 2025

Sonda nabízí zcela nový pohled na Slunce

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.
12. 6. 2025

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025
Načítání...