Čeští vědci vyvinuli látku na zvýšení imunity. Tablety užívalo 40 tisíc lidí, nemocnost se snížila

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému. Nové preparáty užívalo v rámci preventivního programu dva roky téměř 40 tisíc zaměstnanců Škody Auto. Výskyt respiračních onemocnění se za tu dobu reálně snížil.

Do praxe se podařilo zavést dva nové přípravky: doplněk stravy, který působí v době akutní fáze infekce přímo v nosohltanu, a preparát na dlouhodobé posilování imunity. Oba přípravky obsahují unikátní, za speciálních podmínek kultivovaný, mezinárodně patentovaný biotechnologický kmen Monascus purpureus NEXARS a také bakterie, které by v živém stavu vyvolávaly nemoc.

„V tomto případě jsou však šetrně zahubené a stimulují sliznice a imunitní systém v místě vstupu infekce,“ říká ředitel výzkumného centra BIOCEV ve Vestci Pavel Martásek.

Nový přípravek byl testován na buňkách imunitního systému z lidské krve. „Zjišťovali jsme, zda a jak rychle dojde k aktivaci obranyschopnosti. Již během 24 hodin došlo k výrazné aktivaci buněk imunitního systému, což je předpokladem pro rychlou reakci nutnou pro akutní podání,“ doplňuje ředitel výzkumného a vývojového centra české biotechnologické společnosti Nexars Róbert Hromádka.

Praxe potvrdila účinnost

Preparát pro akutní i dlouhodobé podávání se užívá ve formě tablet, které se volně rozpustí v ústech.

Výsledkem preventivního programu je nejenom úspora vyčíslená na 50 milionů korun, které se ušetřily na dávkách v nemoci, ale i zlepšení zdraví pracovníků a kvality jejich života. „Tento program jsme vyhodnotili jako efektivní, a proto v něm pokračujeme,“ dodává Jiří Prokop ze Škody.

Z výzkumného centra BIOCEV se na vývoji nového přípravku podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Mikrobiologický ústav AV ČR a Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Projekt podpořený ministerstvem průmyslu a obchodu byl oceněn čestným uznáním soutěže Cena inovace roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...