Čeští vědci vyvinuli látku na zvýšení imunity. Tablety užívalo 40 tisíc lidí, nemocnost se snížila

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému. Nové preparáty užívalo v rámci preventivního programu dva roky téměř 40 tisíc zaměstnanců Škody Auto. Výskyt respiračních onemocnění se za tu dobu reálně snížil.

Do praxe se podařilo zavést dva nové přípravky: doplněk stravy, který působí v době akutní fáze infekce přímo v nosohltanu, a preparát na dlouhodobé posilování imunity. Oba přípravky obsahují unikátní, za speciálních podmínek kultivovaný, mezinárodně patentovaný biotechnologický kmen Monascus purpureus NEXARS a také bakterie, které by v živém stavu vyvolávaly nemoc.

„V tomto případě jsou však šetrně zahubené a stimulují sliznice a imunitní systém v místě vstupu infekce,“ říká ředitel výzkumného centra BIOCEV ve Vestci Pavel Martásek.

Nový přípravek byl testován na buňkách imunitního systému z lidské krve. „Zjišťovali jsme, zda a jak rychle dojde k aktivaci obranyschopnosti. Již během 24 hodin došlo k výrazné aktivaci buněk imunitního systému, což je předpokladem pro rychlou reakci nutnou pro akutní podání,“ doplňuje ředitel výzkumného a vývojového centra české biotechnologické společnosti Nexars Róbert Hromádka.

Praxe potvrdila účinnost

Preparát pro akutní i dlouhodobé podávání se užívá ve formě tablet, které se volně rozpustí v ústech.

Výsledkem preventivního programu je nejenom úspora vyčíslená na 50 milionů korun, které se ušetřily na dávkách v nemoci, ale i zlepšení zdraví pracovníků a kvality jejich života. „Tento program jsme vyhodnotili jako efektivní, a proto v něm pokračujeme,“ dodává Jiří Prokop ze Škody.

Z výzkumného centra BIOCEV se na vývoji nového přípravku podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Mikrobiologický ústav AV ČR a Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Projekt podpořený ministerstvem průmyslu a obchodu byl oceněn čestným uznáním soutěže Cena inovace roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 10 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 18 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 18 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...