Taťána Míková: Rýsují se dvě až tři ochlazení, únor má být ale zase nadprůměrně teplý

Čekají nás prázdniny na blátě? V půlce zimy to vypadá, že ta letošní se zařadí mezi nejteplejší v dějinách. A ani únor na tom zřejmě příliš nezmění.

Je tu polovina meteorologické zimy a její průběh je zatím docela mírný. Prosincová průměrná teplota za celé Česko byla o 2,8 °C vyšší než normál za roky 1981 až 2010. Nad průměrem také zůstává naprostá většina lednových dní.

Předpovědi se loni až vzácně shodovaly na tom, že zima ve střední Evropě bude mírná s převládajícím vyšším tlakem vzduchu. Kupodivu výsledky vyšly podobné podle různých klimatických center v průběhu všech podzimních výpočtů. Znamená to, že už se zimy letos v Česku nedočkáme?

Ne tak úplně. V příštích dvou týdnech se před námi rýsují dvě nebo tři ochlazení, která by nám mohla aspoň na pár dní připomenout, jak má středoevropská zima vypadat; na horách pár centimetrů nového sněhu, v nížinách ráno mráz, odpoledne teploty jen kousek nad nulou:

Výhled na další dny
Zdroj: ČT24

Jenže už na únor meteorologická centra slibují zase nadprůměrně teplo:

Výhled na únor
Zdroj: NOAA

Podle předpovědi má tedy letošní zima našlápnuto na některou z nejvyšších příček v teplotním žebříčku. Mohla by se zařadit mezi první tři nejteplejší zimy posledních padesáti let.

V tabulce je odchylka zimní teploty od normálu v 15 nejteplejších zimách od roku 1961:

Odchylka od normálu v patnácti nejteplejších zimách od roku 1961 (ve °C)
Zdroj: ČHMÚ

Při porovnání s nejdelší řadou měření v pražském Klementinu jsou první dvě zimy nejteplejší i tam, a to za celých 244 let měření.

Existuje spojení mezi zimou a sněhem?

Teplá zima ale zdaleka neznamená automaticky málo sněhu na horách. I když obě nejteplejší zimy měly v prosinci a částečně i v lednu na horách sněhu opravdu málo, na konci ledna 2007 nasněžilo a o prázdninách bylo i přírodního sněhu na lyžování dost. To zima 2015/16 byla na sníh chudší a v níže položených střediscích se nelyžovalo ani tam, kde měli děla na umělý sníh – při vysokých teplotách totiž nemělo smysl je pouštět.

Jestli se letošní prázdniny budou víc podobat roku 2007, nebo 2015 zatím těžko soudit. Hned o nejbližším víkendu si ovšem hory mohou polepšit o 5 až 15 centimetrů nového sněhu. Nejvíc zřejmě v Beskydech, kde by mohlo napadnout i přes čtvrt metru. A že je to opravdu potřeba, ukazuje i mapa výšky přírodního sněhu na stanicích:

Výška sněhu v ČR
Zdroj: ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.