U pacientů s rakovinou jater analyzátor Lisa napoví, kolik z orgánu po operaci zbyde a jak uzpůsobit léčbu

Vědec Miroslav Jiřík z výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni vyvinul pro pacienty s nádorovým onemocněním jater analyzátor Lisa. Lékaři tak mohou ještě před operací vědět, jak velký bude takzvaný zbytkový objem jater po případném odstranění části s nádorem, a tomu přizpůsobí strategii léčby.

Lisa je platforma výzkumu prokrvování jater. Předoperační odhad velikosti jater po odstranění nádoru vychází z takzvaného cévního stromu jater, tedy ze snímků z počítačových tomografů.

„Unikátním přínosem naší aplikace je schopnost zpracovávat také data s rozlišením mikrometrů, která zachycují nejjemnější cévní struktury. Data pak slouží k výzkumu proudění krve játry a k modelování průtoku s výhledem na klinické použití,“ přiblížil Jiřík.

Lékařům a vědcům rozšiřuje možnosti klinické péče a umožňuje jim provádět operační výkony na hranici operovatelnosti. Dokáže odhadnout regenerační potenciál zbytku jater po operaci.

Strojové učení a rakovina

Jiřík se dlouhodobě věnuje metodám počítačového vidění a strojového učení v medicíně. Jeho aplikaci Lisa udělila biotechnologická firma Roche cenu Czech DIGI@MED Award 2019 za inovativní myšlenku využívající digitální technologie ve zdravotnictví.

„K nalezení současného výzkumného směru a významnému pokroku došlo po navázání spolupráce s laboratoří nádorové léčby a regenerace tkáně v Biomedicínském centru v Plzni. Do budoucna plánujeme rozšiřovat možnosti aplikace o dokonalejší model prokrvování a provádět hlubší ověřování v klinické praxi,“ poznamenal Jiřík.

Cenu udělila porota renomovaných odborníkům ze zdravotnictví a IT technologií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...