Za nadužívání elektronických zařízení dětmi mohou matky, říkají dvě studie

Na konci listopadu byly publikovány dvě vědecké práce na téma nadužívání elektronického obsahu dětmi. Obě hledaly příčinu toho, proč v současné době tolik dětí tráví nadměrné množství času před obrazovkami. Došly k závěru, že jedním z hlavních faktorů jsou matky. Čím delší dobu tráví u obrazovek ony, tím déle používají elektronická zařízení i jejich děti.

Sheri Madiganová z univerzity v Calgary vydala výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu JAMA. Zkoumala, jestli školáci v Kanadě splňují doporučení Světové zdravotnické organizace, které říká, že předškoláci by neměli trávit před obrazovkou déle než hodinu denně. Madiganová a její kolegové zjistili, že toto doporučení porušuje asi 80 procent dvouletých dětí a téměř 95 procent tříletých.

Současně tento výzkum našel korelaci mezi nadužíváním elektronických přístrojů dětmi a časem, který na podobných přístrojích stráví jejich matky. Čím déle strávily před obrazovkami matky, tím delší čas těmto zařízením věnovaly i děti.

Druhý výzkum se věnoval tomu, jak si děti vytvářejí návyky, které způsobují, že pak tráví tolik času u obrazovek. Práci vedla Edwina Yeungová z amerického Národního zdravotnického institutu. Její tým zkoumal data o 3895 dětech ve dvou skupinách: první tvořily děti ve věku mezi jedním a třemi roky, druhou osmileté děti.

Vědci analyzovali řadu faktorů, které mohou ovlivňovat délku doby strávené u obrazovky včetně počtu sourozenců, příjmu rodičů i jejich vzdělání. Jedním z faktorů bylo i to, kolik času stráví s obrazovkou matka dítěte. A právě ten se ukázal mít zdaleka největší dopad.

Studie se nezabývaly vlivem otců

Podle autorů obou výzkumů byly výsledky očekávané, protože právě matky mají největší vliv na děti a také jim věnují nejvíce času i energie. Kromě toho se ve studiích vůbec neobjevovala otázka vlivu otce na dobu strávenou před obrazovkou – profesorky Yeungová i Madiganová ale tvrdí, že v dalším výzkumu už se role otců i širší rodiny zohlední. 

Překvapivé byly také rozdíly mezi dvouletými a osmiletými dětmi. Ty mladší tráví u obrazovek více času než ty starší. Podle vědců v tom hraje velkou roli vstup dětí do školy, kdy přicházejí o většinu volného času, a nemohou tedy tolik času prožít s elektronickou zábavou.

Elektronická zařízení mohou vyvolat změny na mozku

O vlivu elektronických zařízení na děti se v poslední době diskutuje velmi často. Některé studie naznačují, že je problémem kvalita času prožitého s obrazovkou. To znamená, že nemusí ani tak vadit, že by děti trávily u obrazovek příliš času, ale spíše to, že ho tam tráví nekvalitně – tedy nad opakovanými činnostmi, které je ničím neobohacují.

Jiné výzkumy ale varují, že čas strávený nad obrazovkami je nebezpečný už z principu. Mění totiž strukturu dětského mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 12 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.