Doba strávená u obrazovek může u malých dětí vyvolat změny na mozku, zjistila studie

Nový výzkum popsal změny, které způsobuje používání elektronických obrazovek v mozcích předškolních dětí. Podle studie zveřejněné v žurnálu JAMA Pediatrics dětem příliš časté sledování elektronických zařízení škodí. Mají snížené jazykové funkce i schopnost pochopit psaný text a učit se.

Výzkum provedli experti z Dětského zdravotnického centra z Cincinnati. Využili data Americké pediatrické akademie (AAP) o tom, kolik času děti tráví s obrazovkou. V souborech dat byly obsažené informace o různých druzích používaných elektronických zařízení (včetně těch mobilních), ale i typy obsahů, které děti konzumují, a způsob, jak s nimi interagují.

Studie vedená doktorem Johnem Huttonem zahrnovala 47 zdravých dětí, 27 dívek a 20 chlapců, ve věku mezi třemi a pěti roky. Děti musely vyplnit standardní kognitivní testy a pak podstoupily magnetickou rezonanci, která je schopná odhalit integritu bílé mozkové hmoty. Ta má vliv na proces formování myelinového obalu kolem nervů, který umožňuje, aby se nervové impulsy pohybovaly rychleji.

Rodiče dětí také museli vyplnit dotazník, ve kterém odpovídali na to, kolik času jejich potomci před obrazovkou tráví.

Děti měly horší schopnost chápat text a pojmenovávat předměty

Ukázalo se, že čím více času děti u obrazovek trávily, tím horší byla jejich schopnost rychle a správně pojmenovávat různé objekty. Horší byly také jejich schopnosti učit se číst.

Současně měly děti s velkým množstvím času stráveného u obrazovek nižší integritu bílé hmoty v částech mozku, které jsou zodpovědné za jazyk a řeč a také za dovednosti spojené se čtením. Mezi ty patří například procesy spojované s duševní kontrolou a také sebekontrolou. Tyto děti měly horší výsledky v jazykových testech i testech chápání textu.

„Tato studie nám klade otázku, jestli některé aspekty médií založených na interakci s obrazovkou nemohou v dětském věku poskytovat horší stimulaci mozku. V tomto období totiž dochází k rychlému vývoji lidského mozku,“ uvedl John Hutton.

„Nejsme sice schopní říct, jestli tyto strukturální změny způsobuje přímo čas strávený před obrazovkou, nebo jen přispívá k větší míře rizika. Naše výsledky ale ukazují, že je důležité, abychom lépe pochopili podstatu těchto hrozeb a případně správně nastavili hranice používání technologií,“ dodal vedoucí výzkumu.

Výsledky podle něj zdůrazňují potřebu pochopit dopady doby strávené před obrazovkou na mozek, zejména během období, kdy se v mladém dětství vyvíjí mozek. 

Používání elektronických přístrojů musí mít meze

Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje rodičům ohledně používání elektronických zařízení jejich dětmi dodržovat několik zásad.

Děti mladší 18 měsíců by se měly vyhýbat obrazovkám úplně, s výjimkou videohovorů. Rodičům dětí ve věku 18 až 24 měsíců, kteří chtějí své potomky přivést k digitálním médiím, AAP doporučuje začít s jednoduchými aplikacemi, které formou hry představují základy programování.

Děti ve věku od dvou do pěti let by měly trávit před obrazovkami maximálně hodinu denně, a to jen s vysoce kvalitními programy. Rodiče by přitom měli trávit tento čas u digitálních médií společně s nimi, aby sledovali, co dělají a jak na tento nový svět reagují.

Podle AAP by také měli rodiče definovat dobu, po kterou nebude možné elektronická zařízení používat, například během společné večeře nebo během cestování. Dalším doporučením je vyhradit v domácnosti místnosti, kde se nesmí s elektronickými médii pracovat, například v ložnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...