Doba strávená u obrazovek může u malých dětí vyvolat změny na mozku, zjistila studie

Nový výzkum popsal změny, které způsobuje používání elektronických obrazovek v mozcích předškolních dětí. Podle studie zveřejněné v žurnálu JAMA Pediatrics dětem příliš časté sledování elektronických zařízení škodí. Mají snížené jazykové funkce i schopnost pochopit psaný text a učit se.

Výzkum provedli experti z Dětského zdravotnického centra z Cincinnati. Využili data Americké pediatrické akademie (AAP) o tom, kolik času děti tráví s obrazovkou. V souborech dat byly obsažené informace o různých druzích používaných elektronických zařízení (včetně těch mobilních), ale i typy obsahů, které děti konzumují, a způsob, jak s nimi interagují.

Studie vedená doktorem Johnem Huttonem zahrnovala 47 zdravých dětí, 27 dívek a 20 chlapců, ve věku mezi třemi a pěti roky. Děti musely vyplnit standardní kognitivní testy a pak podstoupily magnetickou rezonanci, která je schopná odhalit integritu bílé mozkové hmoty. Ta má vliv na proces formování myelinového obalu kolem nervů, který umožňuje, aby se nervové impulsy pohybovaly rychleji.

Rodiče dětí také museli vyplnit dotazník, ve kterém odpovídali na to, kolik času jejich potomci před obrazovkou tráví.

Děti měly horší schopnost chápat text a pojmenovávat předměty

Ukázalo se, že čím více času děti u obrazovek trávily, tím horší byla jejich schopnost rychle a správně pojmenovávat různé objekty. Horší byly také jejich schopnosti učit se číst.

Současně měly děti s velkým množstvím času stráveného u obrazovek nižší integritu bílé hmoty v částech mozku, které jsou zodpovědné za jazyk a řeč a také za dovednosti spojené se čtením. Mezi ty patří například procesy spojované s duševní kontrolou a také sebekontrolou. Tyto děti měly horší výsledky v jazykových testech i testech chápání textu.

„Tato studie nám klade otázku, jestli některé aspekty médií založených na interakci s obrazovkou nemohou v dětském věku poskytovat horší stimulaci mozku. V tomto období totiž dochází k rychlému vývoji lidského mozku,“ uvedl John Hutton.

„Nejsme sice schopní říct, jestli tyto strukturální změny způsobuje přímo čas strávený před obrazovkou, nebo jen přispívá k větší míře rizika. Naše výsledky ale ukazují, že je důležité, abychom lépe pochopili podstatu těchto hrozeb a případně správně nastavili hranice používání technologií,“ dodal vedoucí výzkumu.

Výsledky podle něj zdůrazňují potřebu pochopit dopady doby strávené před obrazovkou na mozek, zejména během období, kdy se v mladém dětství vyvíjí mozek. 

Používání elektronických přístrojů musí mít meze

Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje rodičům ohledně používání elektronických zařízení jejich dětmi dodržovat několik zásad.

Děti mladší 18 měsíců by se měly vyhýbat obrazovkám úplně, s výjimkou videohovorů. Rodičům dětí ve věku 18 až 24 měsíců, kteří chtějí své potomky přivést k digitálním médiím, AAP doporučuje začít s jednoduchými aplikacemi, které formou hry představují základy programování.

Děti ve věku od dvou do pěti let by měly trávit před obrazovkami maximálně hodinu denně, a to jen s vysoce kvalitními programy. Rodiče by přitom měli trávit tento čas u digitálních médií společně s nimi, aby sledovali, co dělají a jak na tento nový svět reagují.

Podle AAP by také měli rodiče definovat dobu, po kterou nebude možné elektronická zařízení používat, například během společné večeře nebo během cestování. Dalším doporučením je vyhradit v domácnosti místnosti, kde se nesmí s elektronickými médii pracovat, například v ložnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 4 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 21 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...