Velryba měla v těle 40 kilo plastů, hlavně sáčky a tašky. Zemřela na pobřeží Filipín

Mladá velryba, kterou vyplavilo moře na pobřeží Filipín, zemřela na šok poté, co pozřela přes čtyřicet kilogramů plastových tašek. Oznámili to mořští biologové a dobrovolníci, kteří pracují pro D'Bone Collector Museum na filipínském ostrově Mindanao. Mořští biologové objevili ve vnitřnostech uhynulého kytovce 16 plastových pytlů na rýži a velké množství umělohmotných nákupních tašek.

Tělo kytovce bylo nedaleko města Davao objeveno o víkendu; jednalo se mladého vorvaňovce zobatého. Tento ozubený kytovec nepatří mezi ohrožené druhy, v současné době jich žije ve světových oceánech přes sto tisíc. Dospělý vorvaňovec může měřit přes šest metrů a váží i nad dvě tuny, tento exemplář byl asi o třetinu menší.

Když přírodovědci provedli pitvu, ukázala se příčina: enormní množství plastového odpadu, který zcela ucpal vnitřnosti velryby. Přestože vědci z tohoto ústavu už zkoumali řadu jiných kytovců, tento případ byl podle nich zdaleka nejhorší: „Je to nejvíc plastů, které jsme v jedné velrybě viděli. Je to nechutné. Vlády musí začít jednat proti těm, kdo dělají z řek a oceánů odpadní stoky.“

Plastový problém nabývá v jihovýchodní Asii enormních rozměrů

Používání jednorázových plastových obalů je v jihovýchodní Asii velmi rozšířené. Zpráva organizace Ocean Conservancy z roku 2017 uvádí, že Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam vyhazují do moře více plastů než celý zbytek světa dohromady. 

Vědci odhadují, že v okolí Filipín zemře na pozření plastových odpadů ročně asi 300 velkých mořských tvorů. Mořský biolog Darrel Blatchley, který je majitelem D'Bone Collector Museum, uvedl pro deník Guardian, že během deseti let zkoumali množství mrtvých velryb a delfínů – 57 z nich zemřelo na nahromaděný odpad a plasty v žaludcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...