Roboti a umělé inteligence připraví o práci spíše ženy než muže, ukazuje výzkum

Pravděpodobnost, že přijdou kvůli novým technologiím o práci, je u žen vyšší než u mužů. Častěji totiž vykonávají činnosti, kde pravděpodobnost budoucí automatizace přesahuje 90 procent.

Zjistila to studie amerického výzkumného institutu pro ženskou politiku (Institute for Women's Policy Research), z níž citují agentury AP a DPA. Mezi takové pozice patří povolání, jako je administrativní pracovník, úředník, účetní nebo pokladní – a ty zhusta zastávají právě ženy.

Na každých sedm mužů v činnostech s vyšší než 90procentní pravděpodobností, že je převezmou technologie, připadá deset žen, uvádějí autoři studie. Ze zaměstnanců, kteří by kvůli automatizaci mohli přijít o práci, pak ženy představují 58 procent.

Špatně placené práce s velkým potenciálem

Zároveň ale ženy často vykonávají i taková zaměstnání, kde naopak riziko ztráty pracovního místa hrozí nejméně. To bývají typicky pečovatelská povolání. Jsou to ale také profese, které ve Spojených státech patří k těm nejhůře placeným. Ročně si takoví pracovníci přijdou v USA jen na 20 tisíc až 25 tisíc dolarů (453 tisíc až 566 tisíc Kč). Typicky mužské profese – jako technické a manažerské činnosti – bývají ohodnoceny výrazně lépe.

Jako možné východisko z pro ženy patové situace studie uvádí zvyšování kvalifikace. Na to ale ženy často kvůli péči o děti a starší příbuzné nemají dostatek času. Autoři studie proto navrhují, aby se v zájmu zatraktivnění pečovatelské profese zvýšilo i její odměňování.

O rychlosti, s jakou se automatizace bude prosazovat, studie detailně nehovoří. Bude prý záviset na tom, jak nové technologie začnou přijímat zákazníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 10 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 18 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 19 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...