Na vesmírné stanici ISS jsou bakterie potenciálně nebezpečné pro člověka, varuje výzkum

Výzkumníci našli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kmeny bakterií Enterobacter – jsou podobné infekčním organismům, které se objevují v nemocnicích. Kmeny nalezené na ISS nejsou pro člověka nebezpečné, ale vědci varují před potenciálními riziky pro budoucí mise.

Pět kmenů bakterií Enterobacter bylo odebráno z toalety a posilovacího stroje na ISS v březnu 2015, když se vědci pokusili lépe pochopit bakteriální komunity, jež žijí na vnitřní straně největší kosmické stanice. Popsali to v článku v odborném časopise BMC Microbiology.

Jednalo se o nesmírně náročný výzkum. Aby biologové popsali, o jaké kmeny Enterobacteru jde, museli bakterie z ISS porovnat s 1291 kmeny známými na Zemi. Výzkum vedl Kasthuri Venkateswaran, který práci komentoval slovy: „Abychom zjistili, které druhy bakterií se nacházejí na ISS, použili jsme nejrůznější metody, abychom mohli popsat jejich genom zcela detailně. Odhalili jsme, že genomy pěti kosmických bakterií jsou nejpodobnější třem kmenům teprve nedávno objeveným na Zemi.“

Co víme o bakteriích z ISS

Všechny tři kmeny bakterií patřily k jednomu druhu, který se jmenuje Enterobacter bugandensis. Ten způsobil zdravotní problémy u novorozenců a dalších pacientů, kteří byli přijati do tří nemocic – jedné v Africe, dvou ve Spojených státech amerických.

Vědci se také zaměřili na to, jestli mají bakterie z ISS nějakou schopnost odolávat antibiotikům – tedy zda projevují podobné vlastnosti, které způsobují stále větší problémy v mnoha nemocnicích na Zemi. Stejně tak vědci studovali, jestli mají bakterie z ISS nějaké geny, které mají potenciál způsobovat nemoci.

Další autor studie Nitin Singh výsledky popsal: „Vzhledem k výsledkům odolnosti genomů Enterobacter bugandensis nalezených na ISS a také k jejich zvýšené nakažlivosti, na kterou jsme přišli, představují tyto druhy potenciální obavy pro další mise. Ale je důležité připomenout, že kmeny nalezené na ISS nejsou virulentní – to znamená, že nepředstavují riziko pro lidské zdraví. Ale je potřeba, aby byly monitorovány.“

  • Virulence je individuální vlastnost patogenu (např. bakterie či viru), která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného druhu. Také se dá říci, že jednotlivé kmeny jsou různě virulentní. Virulence se určuje například podle schopnosti mikroba vyvolat onemocnění či v rámci něho usmrtit hostitele. Kmeny, které mají tak nízkou virulenci, že téměř nezpůsobují onemocnění, ačkoliv daný druh patogenní je, se nazývají avirulentní.

Autoři práce také ukázali, že bakterie nalezené na ISS měly podobný typ mikrobiální odolnosti jako tři kmeny nalezené na Zemi, a dokázali najít 112 genů, které se podílejí na virulenci, nakažlivosti a obraně. Přestože kmeny Enterobacter bugandensis z ISS nebyly schopné nakazit člověka, autoři pomocí počítačové analýzy předpovídají, že existuje 79procentní pravděpodobnost, že toho potenciálně budou schopné. Aby se to potvrdilo nebo vyvrátilo, bude ale ještě třeba testů na živých organismech. 

To znamená, že nyní zřejmě tyto bakterie nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí. Ale mají mnoho vlastností, které by se mohly stát pro člověka hrozbou, kdyby se bakterie jen lehce změnila. A bakterie se mění velice často a rychle, přičemž řada podmínek na ISS tomu může napomáhat. 

Kasthuri Venkateswaran dodal: „Jestli jsou patogeny jako Enterobacter bugandensis schopné způsobovat nemoci a jak velké riziko představují, záleží na velkém množství faktorů, včetně těch environmentálních. Budeme potřebovat další studie na živých organismech, abychom odhalili dopad specifických podmínek na ISS na rizikovost tamních bakterií.“ Mezi faktory, které mohou měnit vlastnosti bakterií v kosmu, řadí expert například mikrogravitaci, radiaci nebo uzavřenost prostoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 6 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 8 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 8 hhodinami
Načítání...