Na vesmírné stanici ISS jsou bakterie potenciálně nebezpečné pro člověka, varuje výzkum

Výzkumníci našli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kmeny bakterií Enterobacter – jsou podobné infekčním organismům, které se objevují v nemocnicích. Kmeny nalezené na ISS nejsou pro člověka nebezpečné, ale vědci varují před potenciálními riziky pro budoucí mise.

Pět kmenů bakterií Enterobacter bylo odebráno z toalety a posilovacího stroje na ISS v březnu 2015, když se vědci pokusili lépe pochopit bakteriální komunity, jež žijí na vnitřní straně největší kosmické stanice. Popsali to v článku v odborném časopise BMC Microbiology.

Jednalo se o nesmírně náročný výzkum. Aby biologové popsali, o jaké kmeny Enterobacteru jde, museli bakterie z ISS porovnat s 1291 kmeny známými na Zemi. Výzkum vedl Kasthuri Venkateswaran, který práci komentoval slovy: „Abychom zjistili, které druhy bakterií se nacházejí na ISS, použili jsme nejrůznější metody, abychom mohli popsat jejich genom zcela detailně. Odhalili jsme, že genomy pěti kosmických bakterií jsou nejpodobnější třem kmenům teprve nedávno objeveným na Zemi.“

Co víme o bakteriích z ISS

Všechny tři kmeny bakterií patřily k jednomu druhu, který se jmenuje Enterobacter bugandensis. Ten způsobil zdravotní problémy u novorozenců a dalších pacientů, kteří byli přijati do tří nemocic – jedné v Africe, dvou ve Spojených státech amerických.

Vědci se také zaměřili na to, jestli mají bakterie z ISS nějakou schopnost odolávat antibiotikům – tedy zda projevují podobné vlastnosti, které způsobují stále větší problémy v mnoha nemocnicích na Zemi. Stejně tak vědci studovali, jestli mají bakterie z ISS nějaké geny, které mají potenciál způsobovat nemoci.

Další autor studie Nitin Singh výsledky popsal: „Vzhledem k výsledkům odolnosti genomů Enterobacter bugandensis nalezených na ISS a také k jejich zvýšené nakažlivosti, na kterou jsme přišli, představují tyto druhy potenciální obavy pro další mise. Ale je důležité připomenout, že kmeny nalezené na ISS nejsou virulentní – to znamená, že nepředstavují riziko pro lidské zdraví. Ale je potřeba, aby byly monitorovány.“

  • Virulence je individuální vlastnost patogenu (např. bakterie či viru), která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného druhu. Také se dá říci, že jednotlivé kmeny jsou různě virulentní. Virulence se určuje například podle schopnosti mikroba vyvolat onemocnění či v rámci něho usmrtit hostitele. Kmeny, které mají tak nízkou virulenci, že téměř nezpůsobují onemocnění, ačkoliv daný druh patogenní je, se nazývají avirulentní.

Autoři práce také ukázali, že bakterie nalezené na ISS měly podobný typ mikrobiální odolnosti jako tři kmeny nalezené na Zemi, a dokázali najít 112 genů, které se podílejí na virulenci, nakažlivosti a obraně. Přestože kmeny Enterobacter bugandensis z ISS nebyly schopné nakazit člověka, autoři pomocí počítačové analýzy předpovídají, že existuje 79procentní pravděpodobnost, že toho potenciálně budou schopné. Aby se to potvrdilo nebo vyvrátilo, bude ale ještě třeba testů na živých organismech. 

To znamená, že nyní zřejmě tyto bakterie nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí. Ale mají mnoho vlastností, které by se mohly stát pro člověka hrozbou, kdyby se bakterie jen lehce změnila. A bakterie se mění velice často a rychle, přičemž řada podmínek na ISS tomu může napomáhat. 

Kasthuri Venkateswaran dodal: „Jestli jsou patogeny jako Enterobacter bugandensis schopné způsobovat nemoci a jak velké riziko představují, záleží na velkém množství faktorů, včetně těch environmentálních. Budeme potřebovat další studie na živých organismech, abychom odhalili dopad specifických podmínek na ISS na rizikovost tamních bakterií.“ Mezi faktory, které mohou měnit vlastnosti bakterií v kosmu, řadí expert například mikrogravitaci, radiaci nebo uzavřenost prostoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 6 mminutami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 1 hhodinou

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.