Na vesmírné stanici ISS jsou bakterie potenciálně nebezpečné pro člověka, varuje výzkum

Výzkumníci našli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kmeny bakterií Enterobacter – jsou podobné infekčním organismům, které se objevují v nemocnicích. Kmeny nalezené na ISS nejsou pro člověka nebezpečné, ale vědci varují před potenciálními riziky pro budoucí mise.

Pět kmenů bakterií Enterobacter bylo odebráno z toalety a posilovacího stroje na ISS v březnu 2015, když se vědci pokusili lépe pochopit bakteriální komunity, jež žijí na vnitřní straně největší kosmické stanice. Popsali to v článku v odborném časopise BMC Microbiology.

Jednalo se o nesmírně náročný výzkum. Aby biologové popsali, o jaké kmeny Enterobacteru jde, museli bakterie z ISS porovnat s 1291 kmeny známými na Zemi. Výzkum vedl Kasthuri Venkateswaran, který práci komentoval slovy: „Abychom zjistili, které druhy bakterií se nacházejí na ISS, použili jsme nejrůznější metody, abychom mohli popsat jejich genom zcela detailně. Odhalili jsme, že genomy pěti kosmických bakterií jsou nejpodobnější třem kmenům teprve nedávno objeveným na Zemi.“

Co víme o bakteriích z ISS

Všechny tři kmeny bakterií patřily k jednomu druhu, který se jmenuje Enterobacter bugandensis. Ten způsobil zdravotní problémy u novorozenců a dalších pacientů, kteří byli přijati do tří nemocic – jedné v Africe, dvou ve Spojených státech amerických.

Vědci se také zaměřili na to, jestli mají bakterie z ISS nějakou schopnost odolávat antibiotikům – tedy zda projevují podobné vlastnosti, které způsobují stále větší problémy v mnoha nemocnicích na Zemi. Stejně tak vědci studovali, jestli mají bakterie z ISS nějaké geny, které mají potenciál způsobovat nemoci.

Další autor studie Nitin Singh výsledky popsal: „Vzhledem k výsledkům odolnosti genomů Enterobacter bugandensis nalezených na ISS a také k jejich zvýšené nakažlivosti, na kterou jsme přišli, představují tyto druhy potenciální obavy pro další mise. Ale je důležité připomenout, že kmeny nalezené na ISS nejsou virulentní – to znamená, že nepředstavují riziko pro lidské zdraví. Ale je potřeba, aby byly monitorovány.“

  • Virulence je individuální vlastnost patogenu (např. bakterie či viru), která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného druhu. Také se dá říci, že jednotlivé kmeny jsou různě virulentní. Virulence se určuje například podle schopnosti mikroba vyvolat onemocnění či v rámci něho usmrtit hostitele. Kmeny, které mají tak nízkou virulenci, že téměř nezpůsobují onemocnění, ačkoliv daný druh patogenní je, se nazývají avirulentní.

Autoři práce také ukázali, že bakterie nalezené na ISS měly podobný typ mikrobiální odolnosti jako tři kmeny nalezené na Zemi, a dokázali najít 112 genů, které se podílejí na virulenci, nakažlivosti a obraně. Přestože kmeny Enterobacter bugandensis z ISS nebyly schopné nakazit člověka, autoři pomocí počítačové analýzy předpovídají, že existuje 79procentní pravděpodobnost, že toho potenciálně budou schopné. Aby se to potvrdilo nebo vyvrátilo, bude ale ještě třeba testů na živých organismech. 

To znamená, že nyní zřejmě tyto bakterie nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí. Ale mají mnoho vlastností, které by se mohly stát pro člověka hrozbou, kdyby se bakterie jen lehce změnila. A bakterie se mění velice často a rychle, přičemž řada podmínek na ISS tomu může napomáhat. 

Kasthuri Venkateswaran dodal: „Jestli jsou patogeny jako Enterobacter bugandensis schopné způsobovat nemoci a jak velké riziko představují, záleží na velkém množství faktorů, včetně těch environmentálních. Budeme potřebovat další studie na živých organismech, abychom odhalili dopad specifických podmínek na ISS na rizikovost tamních bakterií.“ Mezi faktory, které mohou měnit vlastnosti bakterií v kosmu, řadí expert například mikrogravitaci, radiaci nebo uzavřenost prostoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.