Pompeje možná zanikly později, než si historici dosud mysleli

Římské město Pompeje možná pohltil sopečný prach Vesuvu o dva měsíce později, než si dosud historici mysleli. Vyplývá to z nápisu uhlem na zdi, který archeologové nalezli v neprobádané části antického přístavu, napsal list La Repubblica.

Až dosud byl autoritou římský spisovatel a právník Plinius mladší, z jehož dopisu se jako datum zkázy města tradičně vyvozoval 24. srpen roku 79. Objevený nápis ale nese datum 17. října 79. Tým archeologů má za to, že Vesuv město pohřbil s největší pravděpodobností týden po vzniku tohoto nápisu.

Nápis uhlem by mohl změnit klasickou dataci erupce Vesusu, která zničila Pompeje. Datum spolu s žertovným nápisem mohl napsat „na zeď tehdy opravované místnosti nějaký žoviální dělník“, myslí si ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna.

Dodal, že o datu se pochybovalo už v 19. století kvůli nálezům granátových jablek, topenišť a větví s bobulemi, které rostou až na podzim.

Archeologové na nápis narazili v domě, v němž badatelé na počátku měsíce našli i místnost domácího oltáře, takzvaného lalária. Místu se pro bohatě malovaný výjev přezdívá „kouzelná zahrada“. Celý dům procházel v době sopečné erupce rekonstrukcí. Vedle místností s freskami a dlažbou tam proto archeologové našli místnosti pouze omítnuté a nevydlážděné.

Na zdech atria a chodby zmíněného domu se dochovala celá řada nápisů a kreseb, někdy obscénních, vyhotovených vápnem, sádrou nebo uhlem. Právě mezi nimi figuruje i žertovný nápis se zlomovým datem.

Spoléhání na písemné prameny

Plinius mladší erupci Vesuvu, při níž zemřel jeho adoptivní otec Plinius starší, datuje ve svém listu římskému historikovi Tacitovi.

Listy Plinia mladšího, upozorňuje BBC, ovšem století přečkaly jen díky opisům a překladům. Různé kopie tak uvádí odlišná data zkázy města v rozmezí od srpna do listopadu.

Pompeje patří od roku 1997 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Toto antické město nedaleko Neapole bylo zcela zavaleno při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Zbytky Pompejí, které se pod sopečným popelem dochovaly, patří k nejnavštěvovanějším italským turistickým atrakcím. Lokalita přitáhne každoročně více než 2,5 milionu návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...