Olomoučtí biologové objevili na Borneu unikátní rostlinu. Dostala jméno hvězdnatka kelabitská

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další nový druh rostliny. Nese název Thismia kelabitiana, hvězdnatka kelabitská, a je již desátým novým rostlinným druhem, který se olomouckým biologům na tomto ostrově podařilo nalézt. Objev by mohl přispět k ochraně tropických deštných lesů nejen na Borneu, informovali zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Nově objevená rostlina má zářivě žluté květy, které mají zvláštní tvar připomínající lucernu lemovanou třásnitým límečkem. „Thismia kelabitiana je v mnoha směrech výjimečná. Přestože je velmi drobná, vysoká nanejvýš 18 centimetrů, a průměr jejího květu nedosahuje ani dvou centimetrů, jsou květy této hvězdnatky o poznání větší než u ostatních druhů, které z Bornea známe,“ uvedl člen týmu biologů Michal Hroneš z katedry botaniky.

Název objevené rostliny odkazuje na oblast Kelabitské vysočiny v malajském státě Sarawak obývané národem Kelabitů. „Tato oblast jako jedna z mála v malajské části Bornea byla dosud ušetřena kácení lesů, a proto patří mezi biologicky nejhodnotnější oblasti celého ostrova. Přesto i lokalita nově objevené hvězdnatky leží na dřevařské koncesi a jen několik málo kilometrů od nejbližších dřevařských cest,“ uvedl biolog Martin Dančák z přírodovědecké fakulty.

Zastaví jedna rostlinka kácení pralesa?

Odborníci doufají, že právě objevy unikátních druhů rostlin mohou další postup zdejší těžby dřeva v tamních lesích zbrzdit a snad i zastavit. K propagaci ochrany přírody by přitom mohl pomoci i další významný nález olomouckého týmu. Teprve podruhé v historii se mu podařilo znovuobjevit jiný druh hvězdnatky, Thismia neptunis, která se vyznačuje bizarním vzhledem, doplnili zástupci fakulty.

Nově objevená hvězdnatka, stejně jako všechny její ostatní příbuzné druhy, patří mezi nezelené rostliny, které se vyživují prostřednictvím houbových vláken rostoucích v půdě kolem rostliny. Hvězdnatky mají zakrnělé listy, vzhledem k drobnému vzrůstu celé rostliny se vyznačují velkými a často i barevnými květy.

Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů už několik let. Věnují se tam hlavně studiu rozmanitosti bezobratlých živočichů a rostlin v různých nadmořských výškách a na odlišných typech stanovišť. Kromě rostlin tam objevili také nové druhy drobnělek, dvoukřídlých, pavouků či motýlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 19 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...