Olomoučtí biologové objevili na Borneu unikátní rostlinu. Dostala jméno hvězdnatka kelabitská

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další nový druh rostliny. Nese název Thismia kelabitiana, hvězdnatka kelabitská, a je již desátým novým rostlinným druhem, který se olomouckým biologům na tomto ostrově podařilo nalézt. Objev by mohl přispět k ochraně tropických deštných lesů nejen na Borneu, informovali zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Nově objevená rostlina má zářivě žluté květy, které mají zvláštní tvar připomínající lucernu lemovanou třásnitým límečkem. „Thismia kelabitiana je v mnoha směrech výjimečná. Přestože je velmi drobná, vysoká nanejvýš 18 centimetrů, a průměr jejího květu nedosahuje ani dvou centimetrů, jsou květy této hvězdnatky o poznání větší než u ostatních druhů, které z Bornea známe,“ uvedl člen týmu biologů Michal Hroneš z katedry botaniky.

Název objevené rostliny odkazuje na oblast Kelabitské vysočiny v malajském státě Sarawak obývané národem Kelabitů. „Tato oblast jako jedna z mála v malajské části Bornea byla dosud ušetřena kácení lesů, a proto patří mezi biologicky nejhodnotnější oblasti celého ostrova. Přesto i lokalita nově objevené hvězdnatky leží na dřevařské koncesi a jen několik málo kilometrů od nejbližších dřevařských cest,“ uvedl biolog Martin Dančák z přírodovědecké fakulty.

Zastaví jedna rostlinka kácení pralesa?

Odborníci doufají, že právě objevy unikátních druhů rostlin mohou další postup zdejší těžby dřeva v tamních lesích zbrzdit a snad i zastavit. K propagaci ochrany přírody by přitom mohl pomoci i další významný nález olomouckého týmu. Teprve podruhé v historii se mu podařilo znovuobjevit jiný druh hvězdnatky, Thismia neptunis, která se vyznačuje bizarním vzhledem, doplnili zástupci fakulty.

Nově objevená hvězdnatka, stejně jako všechny její ostatní příbuzné druhy, patří mezi nezelené rostliny, které se vyživují prostřednictvím houbových vláken rostoucích v půdě kolem rostliny. Hvězdnatky mají zakrnělé listy, vzhledem k drobnému vzrůstu celé rostliny se vyznačují velkými a často i barevnými květy.

Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů už několik let. Věnují se tam hlavně studiu rozmanitosti bezobratlých živočichů a rostlin v různých nadmořských výškách a na odlišných typech stanovišť. Kromě rostlin tam objevili také nové druhy drobnělek, dvoukřídlých, pavouků či motýlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 1 hhodinou

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 22 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 23 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...