Chytré oblečení možná zlevní. Čeští vědci vytvořili hybridní nit, kterou se elektronika všije do oděvu

2 minuty
Události: Čeští vědci vytvořili hybridní nit, kterou se elektronika všije do oděvu
Zdroj: ČT24

Vědci ze Západočeské univerzity a podniku VÚB v Ústí nad Orlicí vytvořili nebývale odolnou vodivou nit. Ta umožňuje vyšívat elektroniku přímo do oblečení. Inovace může výrazně zlevnit výrobu takzvaného chytrého textilu. Trička, spodní prádlo nebo prostěradla z nové nitě sama měří třeba tep, EKG nebo frekvenci dechu.

Vodivá hybridní nit, kterou vyvinuli čeští vědci, je základní surovina pro výrobu chytrého oblečení. To má přímo v sobě doslova vyšitou elektroniku. Chytrý textil může pomoci třeba ve zdravotnictví.

Oblečení sleduje řadu údajů: teplotu, vlhkost nebo pohyb pacienta, naopak vzor vyšitý na prostěradle může vytápět.

Trika zase umí sama monitorovat dech. „Pokud dýcháte, tak se tričko roztahuje, tím se i vodivé nitě v triku napínají a mění svůj elektrický odpor. Další aplikací mohou být například antény nebo senzor teploty,“ vysvětlil Tomáš Blecha z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.

Triko, které měří dech
Zdroj: ČT24

Nová hybridní nit je odolná, šít se z ní může přímo v textilkách

Slabinou předchozích generací podobných nití byla odolnost. Vydržely maximálně dvacet praní. Nová nit vyvinutá i díky podpoře Technologické agentury je v tomto ohledu nejméně pětkrát lepší.

Díky její odolnosti s ní mohou pracovat i stroje, které jsou v textilkách běžné. To umožňuje levnější sériovou výrobu chytrých textilií. „Nit se skládá ze dvou složek. A sice z textilní složky a potom ze složky, která je vlastně to nekonečné ultra jemné kovové vlákno,“ upozornil  vedoucí Odboru speciálních textilií podniku VÚB Miroslav Tichý.

Odborníci teď pracují na dalším vylepšení, věnují se stabilnějšímu ultrazvukovému svařování kontaktů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...