České děti se ptaly astronauta Feustela, jestli něco na ISS nerozbil. Odpověděl přímo z oběžné dráhy

Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní současný velitel ISS Andrew Feustel odpověděl.

Akce programu Do kosmu s Krtkem byla určena mladým zájemcům o vesmír, kosmonautiku a moderní vědu. Organizátoři vyzvali české děti a mládež, zda chtějí znát odpověď například na to, jak žije Andrew Feustel a český Krteček astronaut na Mezinárodní vesmírné stanici. Či třeba, zda si astronaut může dát k obědu pizzu nebo hamburger.

Velitel Mezinárodní vesmírné stanice Andrew Feustel nyní odpověděl ve videu na 8 otázek, které organizátoři vybrali a poslali na palubu ISS.

„Ahoj, jsem astronaut NASA Drew Feustel, jsem velitelem Mezinárodní vesmírné stanice na Expedici 56. Právě letíme nad Zemí ve výšce téměř 300 kilometrů rychlostí 28 tisíc kilometrů za hodinu. Dostal jsem spoustu otázek, některé z nich od dětí z České republiky – poslala mi je Akademie věd ČR – udělal jsem si čas na odpovědi,“ začal Feustel.

Otázka:
Chtěl bych se zeptat Andrewa, jaké měl pocity, když poprvé startoval, a jaký měl nejnapínavější zážitek. (Lukáš Lizúch, 8 let)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Můžu vám říct, že vás nic nepřipraví na start vesmírné lodi, musíte v ní skutečně odstartovat. Poprvé jsem se docela bál a zároveň jsem byl při startu překvapený. Bylo to velmi napínavé při startu raketoplánu před několika lety. Byla to velmi rozdílná zkušenost, než jakou mám ze startu v raketě Sojuz z Ruska několik měsíců zpět.“

Otázka:
Dostávají astronauti peníze do pokladničky před startem, nebo až po návratu, po přistání? (David Urbánek, 6 let)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Američtí astronauti jsou placení po celou dobu, co jsou ve vesmíru, i předtím a potom, takže se pro nás vlastně nic nemění. Nedostáváme žádné další peníze za to, že jsme ve vesmíru.“

Otázka:
Mám koťátko, které se jmenuje Flíček (stejně jako měl pan Data ze Star Treku – Spot, pozn. red.). Zajímalo by mě, zda by bylo možné mít ho na palubě ISS a jestli má i Drew nějakého domácího mazlíčka? (Klára Lenžová, 10 let)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Technicky a teoreticky bychom mohli mít zvířata na ISS, ale abych byl upřímný, máme dost starostí s tím, mít na palubě lidi. Takže přestože je možné, abychom tady měli zvířata, je lepší, že tu s námi nejsou. Alespoň ne hned. Možná v budoucnosti budeme mít možnost mít je na palubě.“

Otázka:
Rozbil jste už něco drahého na ISS? (Lukáš Juřina, 14 let)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Lukáši, nikdy jsem – čestné skautské – nic drahého na ISS nerozbil. A doufám, že se mi to nikdy nestane. Máme tu hodně důležitých vědeckých přístrojů a vybavení a velmi pečlivě se o vše staráme a snažíme se, aby to co nejlépe fungovalo, abychom mohli dělat důležitý výzkum tady na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.“

Otázka:
Chybí vám denní světlo? (Pavel Vítovec a spolužáci, ZŠ Masarykova, Klatovy)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Když se podíváte oknem, co je nade mnou, uvidíte, že na ISS taky máme denní světlo. Myslím, že se spíš ptáte na to, jestli mi chybí být venku na čerstvém vzduchu. A rozhodně mi to chybí. Občas chodíme ven z ISS, ale máme skafandry, takže tady nezažíváme pocit, jako když fouká vítr nebo jak voní země na Zemi. A na to se těším, až se vrátím zpět.“

Otázka:
Objevil se u někoho nečekaný zdravotní problém? Máte preventivně vyoperované slepé střevo? A byli byste schopni vzájemného lékařského zákroku? (děti z MŠ Bohutín společně s paní učitelkou Štěpánkou Zákouckou)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Jsme trénovaní v základních medicínských procedurách, umíme ‚zašít‘ ránu, umíme poskytnout první pomoc pacientům s infarktem nebo když jsou v šoku, ale nemůžeme tady dělat operační zákroky. Takže pokud bychom potřebovali něco takového, museli bychom se vrátit v návratovém modulu Sojuzu na Zemi a vyhledat profesionální lékařskou pomoc.“

Otázka:
Musíte na ISS uklízet? (děti ze školy ve španělské Seville spolu s českým učitelem Tomášem Kalužou)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Musíme uklízet na ISS a popravdě uklízíme stanici každý víkend. Je nás tu šest – dva Rusové, tři Američané a jeden Němec a uklízíme každý týden. Celá posádka si rozdělí úkoly. Takže jeden vysává, jeden ‚utírá prach‘ z povrchu, jeden čistí kuchyň, kde si připravujeme jídlo, a další čistí prostor toalety. A musíme tu uklízet, protože popravdě se tu docela udělá nepořádek, stejně jako by byl nepořádek u vás doma, kdybyste neuklízeli.“

Otázka:
Jak se můžu já, jakožto student z Česka, stát astronautem? (Petr Šťastný)

Odpověď Andrewa Feustela:
„Co bych doporučil každému, kdo by se chtěl stát astronautem: Studujte a vzdělávejte se v oblasti vědy a technologií a matematiky. Je to velice důležité pro to, co právě děláme ve vesmíru. Je možné, že v budoucnu dostanou příležitost i lidé s jiným zaměřením, aby pracovali ve vesmíru, ale primárně to, na čem tady pracujeme, je vše zaměřeno na vědu, techniku, matematiku a technologie. Tak usilujte o vzdělání v těchto oblastech a i z České republiky mohou být pro vás příležitosti, abyste pracovali v kosmickém průmyslu, vesmírném programu a jednoho dne se možná stali astronauty.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 6 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled