Pražská FAMU bude učit počítačové hry. Vývoj her v Česku vydělá ročně 2,5 miliardy

Přes velké zisky producentů počítačových her je zaměstnání v herním průmyslu špatně placenou prací a trh trápí velká fluktuace. Češi patří k průkopníkům programování počítačových her v někdejším východním bloku. Přestože v 90. letech u nich zůstalo jen málo z původních nadšenců, je dnes Česko mezi vývojáři významnou zemí.

Od příštího roku by se měl herní design studovat na pražské FAMU. Garanti nového oboru říkají, že počítačové hry mají nepopiratelný kulturní význam, v jehož institucionálním rozpoznání ČR stále zaostává za světem.

Jedním z členů přípravného týmu je Jaroslav Švelch, který působí na Fakultě sociálních věd UK a na univerzitě v Bergenu. Mezi jeho zájmy jsou sociální užití digitálních médií, historie počítačových her a jazykový management v on-line prostředí.

Ve své disertační práci se začal zabývat tuzemskou historií počítačových her od 80. let. Kromě her šířených ze západu v tehdejším Československu vznikaly i původní, veskrze amatérské hry. Vznikaly ve státních podnicích, kde měli programátoři k dispozici velké sálové počítače, nebo v klubech Svazarmu, kde se v 80. letech hodně pracovalo s tehdejšími prvními osobními počítači. Programy se šířily podobně jako samizdat a někdy měly i podobné sdělení.

S dalšími zeměmi východního bloku lze podle Švelcha vývoj srovnat jen těžko. „Polsko bylo relativně liberálnější, fungovalo tam i několik malých firem, které je vyráběly a prodávaly, asi od roku 1986. Byly na podobné technické úrovni jako v Československu,“ řekl.

Výjimkou v sovětském bloku podle něj bylo Maďarsko, kde vznikaly profesionálně vytvářené hry pro západní trh. „Uvědomili si tam, že v Maďarsku je hodně mladých talentovaných programátorů, že by mohli něco vytvářet pro západní trh a přivézt devizy,“ uvedl. Československo bylo podle něj ze všech těchto zemí technicky nejvyspělejší, ale nejméně svobodné. „Možná i kvůli tomu se tu objevily hry, které byly protirežimními protesty,“ doplnil.

  • Mafia: The City of Lost Heaven od Illusion Softworks
  • Hidden & Dangerous od Illusion Softworks
  • Operace Flashpoint od Bohemia Interactive
  • Vietcong od Studio Pterodon

Počítačové hry jsou dnes pravděpodobně nejvýznamnější současný kulturní export České republiky. Několik studií vytváří celosvětově populární hry, sbírají ceny, navíc vznikají i další nezávislá studia. Nedá se ale říci, že by úspěchy v 80. letech predikovaly úspěchy v současnosti. „V Maďarsku se herní průmysl po 90. letech téměř rozpadl. Funguje to hodně dobře v Polsku, to je jedním z největších center herního průmyslu v Evropě,“ připomněl Švelch.

Nejznámější čeští autoři počítačových her v tuzemsku se podle něj věnovali hrám i po roce 1989. Většina ale nakonec odešla za lukrativnějším zaměstnáním. „Programovat hry je špatně placená práce i dneska,“ podotkl.

Statistiky v Česku nezná, ale podle švédských údajů je v oboru obrovská fluktuace, práce je spojena s mnoha přesčasy a prvotní nadšení mladých lidí se po pěti či deseti letech neslučuje s rodinou. „Odcházejí, pokud se mezitím nedostanou do vysoké manažerské pozice, ale takových lidí je omezené množství. Ale myslím, že se to určitě zlepšuje, je to mladý průmysl,“ míní Švelch.

Vývoj počítačové hry je specifický, rozdílný třeba od výroby filmu, kde existují ověřené postupy. Pokud během vývoje hry přijde na trh nová konzole, celá hra se přetváří pro ni – což jsou předem nepředpokládané nároky na zaměstnance.

Vývoj videoher v ČR podle odhadů vygeneruje roční obrat kolem 2,5 miliardy korun; v roce 2009 to bylo v Česku a na Slovensku dohromady 1,8 miliardy. V roce 2016 tuzemští vývojáři vydali více než 30 titulů a v zemi funguje až přes 50 vývojářských týmů. V roce 2015 činily světové výdaje na herní software přes 90 miliard dolarů, dvakrát tolik, co vydělal film.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 15 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...