Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Rostoucí teploty i víc horkých dní. To jsou důvody, proč se látky produkované sinicemi v posledních letech častěji objevují i ve zdrojích pitné vody. Problém to je především pro úpravny, které je většinou nedokážou efektivně odstraňovat. Kvůli sinicím navíc mohou během výroby pitné vody vznikat rakovinotvorné sloučeniny. Na způsobu, jak se s novým zdrojem znečištění lépe vypořádat, pracují čeští vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. Zásadní je podle nich PH vody.

Nahrávám video

Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR popisuje, v čem je problém: „Látky z umírajících sinic v nádržích místo aby vytvořily nějakou pevnou částečku, což je vlastně proces úpravy, kterému se říká koagulace, a zachytily se nám třeba na filtrech, tak tím filtrem projdou.“ Během toho může dojít až k takzvané chloraci. A právě při kontaktu s chlorem vznikají ještě nebezpečnější sloučeniny – jako třeba chloroform. V Česku je sice tento problém zatím ještě pod kontrolou, třeba v Asii ale kvůli sinicím kolabují celé úpravny vody.

Odpověď je v kyselejší vodě

Řešením je podle vědců snížení pH upravované vody na kyselejší úroveň. Martin Pivokonský popisuje, jak to probíhá: „Máme osm sklenic, ve kterých jsou nadávkované produkty sinic a řas. Ty sklenice jsou úplně stejné, liší se pouze hodnotou pH. Po několika minutách se v některých nádobách vytvoří viditelné shluky toxických látek. A právě takovéto větší shluky, které obsahují i jedovaté produkty sinic, se už při úpravě vody dají efektivně odstranit.“

Jedna z prvních úpraven vody, kde zmíněný princip používají, stojí poblíž Kutné Hory. Jiří Štěpán, předseda představenstva Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč, vysvětluje, proč vznikla:

„V přehradě se opravdu stále zhoršuje kvalita vody, a abychom dokázali splnit přísné legislativní požadavky, tak k tomu musíme mít příslušnou technologii.“ V čistírně probíhá ve velkém to, co se odehrávalo v laboratoři v malém. Výsledkem interakcí je tvorba agregátů, které pak snadno odstraní třeba obyčejné pískové filtry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 3 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 7 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 9 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
včera v 19:00

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...