Vědci už několik let očekávali, že se od Antarktidy odtrhne obří ledová kra. Podle jejich odhadu k tomu ale mělo dojít nejdřív na přelomu července a srpna letošního roku. Ledovec se ale nakonec utrhl už v noci na středu.
Od šelfového ledovce na západě Antarktidy se odlomila kra, jejíž rozloha se pohybuje kolem 5800 kilometrů čtverečních. Podle britských vědců z výzkumného projektu MIDAS, kteří na to jako první upozornili, to potvrdily nejnovější družicové snímky.
Jde o jednu z největších mas ledu, jaká se kdy od jižního světadílu odtrhla. Kra o hmotnosti asi jednoho bilionu tun zabírá větší rozlohu, než má například Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.
Evropská kosmická agentura potvrdí, nebo vyvrátí tuto událost později, až nad ledovcem proletí družice Sentinel-1, jejíž přístroje by měly zaznamenat vše, co se kolem Larssenova ledovce děje:
Kra se odlomila mezi pondělím a středou, vědci ale už několik let předpovídali, že se tak stane. V ledu se vytvořila 80 kilometrů dlouhá prasklina a ještě v lednu drželo kru na místě pouhých 20 kilometrů ledu. Prasklina se vytvořila v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a vyskytuje se na západním okraji Antarktidy.
Nově vzniklý ledovec má zhruba poloviční velikost oproti kře, která se odtrhla od šelfového ledovce Ross v roce 2000, ale i tak patří k zhruba deseti největším, jaké kdy byly zaznamenány.
Rozpadání šelfového ledovce Larsen C označují vědci za nikoli klimatickou, ale geografickou událost. I když připouštějí, že k rozšíření pukliny mohlo globální oteplování přispět. Dr. Martin O'Leary ze Swansea University, který se na projektu MIDAS podílí, k odtržení ledovce uvedl: „Přestože jde o přirozenou událost a nejsme si vědomi žádného spojení s lidskou aktivitou, vystavuje to šelfový ledovec do značně zranitelné situace. Led nikdy nebyl tak daleko, jako je nyní. Budeme nyní velmi pečlivě sledovat další známky, zda se nestává nestabilním i zbytek ledovce.“
Co bude s ledovcem dál?
Podle expertů se ledovec zřejmě rozpadne na menší části, čímž může ohrozit lodě, které se v této oblasti plaví. Tento proces ale může trvat až desítky let. Pokud ledovec roztaje, nijak to nezvýší hladiny oceánů, uklidňují experti: „Je to jakobyste hodili kostku ledu do ginu – když se v něm rozpustí, nezmění to objem vody ve sklenici,“ uvedla pro Guardian expertka na satelitní pozorování ledovců Anna Hoggová.
