Marie Benešová

Soud vydal první pravomocné rozhodnutí v letitém sporu o střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Podle soudu, jehož rozhodnutí rozsekl traktor koupený školou v Bruntále, byl Babiš v době své vlády ve střetu zájmů. Stroj totiž škola koupila ze státních dotací od firmy z holdingu Agrofert, a to když byl premiérem právě Babiš a Agrofert byl v jeho svěřenských fondech. Podle soudu měl politik na firmu vliv, a státní peníze tak škola použít nesměla. O peníze přišla a stejně tak i další školy a obce po celém Česku. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně dřívější ČSSD (dnes SOCDEM) Marie Benešová. České televizi to potvrdila někdejší ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, o úmrtí advokátky na síti X informoval také předseda Rady ČTK David Soukup. Benešová byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.

Platy pracovníků v justici byly nastaveny v době, kdy nejvyšší odbornost na soudě byla rychlá obsluha mechanického psacího stroje na začátku 90. let, řekl v pondělních Událostech, komentářích prezident soudcovské unie Libor Vávra. Od té doby stát podle něj klade čím dál vyšší nároky, ale nikdy tyto profese nepřeřadil do odpovídajících tříd. Poukázal na to, že pracovníci v justici mají méně peněz než jiní odborní státní zaměstnanci, a proto odcházejí například na obecní úřady. Všechny minulé vlády podle něj problém pouze jednorázově „zalepily“, ale nepřišly se systémovým řešením.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Městský soud v Praze zastavil řízení ohledně udělení výtky chomutovské soudkyni Kateřině Vltavské. Tu uložila bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová kvůli pochybení při rozhodování v kauze Postoloprty. Soudkyně tehdy nesprávně odsoudila tamější radní. Vltavská na výtku reagovala správní žalobou, kterou ale nyní vzala zpět. České televizi informaci potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, který letos v květnu už podruhé zrušil odvolání plzeňské okresní státní zástupkyně Antonie Zelené z funkce. Městský soud musí rozhodovat znovu, tentokrát ale bude vázán názorem NSS.

Městský soud v Praze se bude znovu zabývat výtkou, kterou udělila bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová chomutovské soudkyni Kateřině Vltavské. Ta údajně pochybila při rozhodování v kauze Postoloprty, když nesprávně odsoudila tamější radní. Vltavská se proti výtce ohradila správní žalobou, které dal za pravdu pražský městský soud. Jeho rozhodnutí teď zrušil Nejvyšší správní soud. Česká televize informaci zjistila z úřední desky NSS.

Odvolání Antonie Zelené z funkce okresní státní zástupkyně v Plzni bude řešit Nejvyšší správní soud. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal kasační stížnost, kterou se brání proti rozhodnutí, jímž pražský městský soud znovu označil odvolání Zelené za nezákonné. České televizi to sdělila asistentka soudce Štěpánka Tykalová. O odvolání Zelené v minulosti dvakrát rozhodla Blažkova předchůdkyně Marie Benešová (za ANO), která ženě vytýkala závažná pochybení. Odvolání žalobkyně ale pražský městský soud pokaždé zrušil.

Někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová si myslí, že Česko je zemí, kde si lze objednat trestní stíhání. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by však slovo „objednat“ nepoužil. Je podle něj sice pravda, že trestní stíhání může jednoduše zahájit jeden policista pouhým podepsáním určitého dokumentu, ale státní zástupce jej může zastavit. Justici tak v tomto ohledu zneužít nelze. Bývalý prezident Miloš Zeman měl dle Blažka pocit, že by jeho spolupracovníci stíháni nebyli, kdyby nepracovali na Hradě, chtěl situaci tedy vyřešit abolicí. Blažek v Interview ČT24 také odmítl slova nejvyššího státního zástupce o tom, že by se o brněnskou bytovou kauzu zajímal více než o jakoukoliv jinou. „My se vždy ptáme toho, kdo je činný v té věci, (…) tady je to vrchní státní zastupitelství,“ uvedl.

Miloš Zeman před zvolením do funkce deklaroval, že milosti a amnestie považuje za „feudální přežitek“, proto by je neuděloval, případně by zvažoval jen žádosti nevyléčitelně odsouzených, kteří touží strávit naprostý závěr života doma. Dodával však, že by se odsouzený neměl dopouštět závažných trestných činů. Ve funkci nakonec podepsal šestadvacet milostí a mnohdy vlastní zásady porušil.

Podnikatel Pavel Podroužek podle policie nezfalšoval lékařské zprávy o svojí vážné nemoci, kvůli které mu loni udělil milost prezident Miloš Zeman. Kriminalisté uvedli, že by takové podezření bylo v rovině konspiračních teorií. Muž podle dřívějších informací médií i přes vážnou nemoc podnikal, řídil své firmy nebo cestoval. Podle policie mu zdravotní stav v podnikání nebránil.

Čtyři z dosavadních deseti členů expertního týmu prezidenta republiky skončili a pátý o tom uvažuje. Upozornil na to web Seznam Zprávy. Prezidentovi již nebudou radit prezidenti Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, bývalý odborářský předák Jaroslav Zavadil ani předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Že ukončí spolupráci s Hradem, zvažuje podle webu i dosluhující guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Svůj krok zdůvodnili bývalí prezidentští poradci tím, že jim s Milošem Zemanem došla trpělivost.

Případ pokusu o sexuální nátlak ze strany soudce brněnského soudu na nezletilou míří k soudu. Státní zástupce v úterý podal obžalobu. Na webu Krajského státního zastupitelství o tom informoval mluvčí Hynek Olma. Obviněný vinu odmítá. V dubnu navrhli soudce obžalovat policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Ústavní soud (ÚS) v Brně v úterý otevřel Milanu Jančovi, který byl za komunistické totality opakovaně omezován na svobodě, cestu k úplné soudní rehabilitaci. Nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval stížností pro porušení zákona, kterou podala v Jančův prospěch někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud původně stížnosti nevyhověl.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce, aby v budoucnu nebylo možné odvolat nejvyššího žalobce bez udání důvodu, jako je to možné teď. Řekl to při návštěvě vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Současná vláda se zavázala v programovém prohlášení dokončit novelu zákona o státních zastupitelstvích.

Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval Karla Šimku předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS). Jeho jméno nebylo dopředu zveřejněno. Premiér Petr Fiala (ODS) na středeční tiskové konferenci po vládě uvedl, že jmenování dosavadního soudce NSS Šimky kontrasignoval. Předchozí předseda Michal Mazanec skončil ve funkci 31. prosince. Prezident při Šimkově jmenování varoval před politizací této instituce a rozšiřováním NSS mimo okruh jeho působnosti.

Soud zprostil od kárné žaloby brněnskou soudkyni Jaroslavu Bartošovou, která nechávala podnikatele Romana Janouška na svobodě. Záležitost v pondělí projednával kárný senát Nejvyššího správního soudu. Žalobu podala bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), na jejím obsahu trval i nový ministr Pavel Blažek (ODS). Navrhovala Bartošové dočasně snížit plat.

Ve funkci předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) v pátek končí Michal Mazanec. Letos oslavil 70. narozeniny, s koncem roku tak musí odložit talár a tím pádem opouští také funkci ve vedení soudu. Do jmenování nového předsedy povede NSS místopředsedkyně Barbara Pořízková.

Na Úřadu vlády od ledna vznikne 74 nových služebních a pracovních míst, především kvůli zřízení útvarů pro ministry bez portfeje pro vědu, legislativu a evropské záležitosti. V rámci úpravy takzvané systemizace služebních a pracovních míst k začátku roku 2022 to ve středu schválila vláda. Materiál počítá i se zřízením desítky nových míst náměstků na ministerstvech a s řadou dalších organizačních změn v úřadech. Resort financí se také shodl se všemi správci rozpočtových kapitol na maximálních výdajích v lednu, kdy ještě nebude přijatý státní rozpočet.

Městský soud v Brně Lukáši Kalinovi za krádež pěti housek v době nouzového stavu snížil trest z původních dvou let vězení na deset a půl měsíce. ČT to sdělila tisková mluvčí tamního soudu Petra Hovorková. Původní trest totiž napadla tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud pak v červnu její stížnosti vyhověl a poslal případ zpět k městskému soudu k novému projednání. Státní zástupkyně i Kalina se vzdali možnosti se odvolat, s trestem tak souhlasí.

Nejvyšší správní soud (NSS) zprostil kárné žaloby bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Žalobu podala v létě ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) kvůli Zemanovu postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Navrhovala v ní snížit státnímu zástupci plat. Zeman ve svém závěrečném návrhu uvedl, že ve schůzkách s Czerninem neviděl nic závadného. Podle soudu nešlo o kárné provinění. Benešová v reakci na rozsudek sdělila, že rozhodnutí soudu respektuje, žalobu ale podle ní bylo nutné podat.

Nejvyšší soud se zastal tří mužů, kteří v době nouzového stavu kradli a dostali za to přísnější tresty. Česká televize to zjistila z úřední desky soudu. Ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (za ANO) podala ve prospěch trojice odsouzených stížnosti. Nejvyšší soud konstatoval ve všech případech, že okresní soudy porušily zákon v neprospěch obviněných, musí proto rozhodnout znovu.

Na Nejvyšším správním soudu (NSS) v Brně leží nejvíc stížností v historii. Navíc se ze zákona stal jediným místem, které řeší žaloby proti opatřením v souvislosti s koronavirovou epidemií a má na starosti ještě volební stížnosti. Soudu narůstá počet nevyřízených sporů dlouhodobě.

Spor o odvolání bývalé šéfky Okresního státního zastupitelství Plzeň-město Antonie Zelené dál pokračuje. Zelená podala kvůli svému odvolání z funkce opětovně žalobu. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Zelenou v září odvolala už podruhé ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Původní rozhodnutí Benešové v červnu zrušil pražský městský soud.