Marie Benešová strana 4 z 5

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek u soudu zkritizoval masivní medializaci svého trestního řízení. Uvedl, že někteří novináři znali obsah jeho obvinění dříve než on. Za nezákonné stíhání žádá po státu odškodné v celkové výši 3,5 milionu korun. Grygárek tvrdí, že zasáhlo do jeho profesní, rodinné i zdravotní sféry. Poukázal také na to, že nemohl 14 měsíců pracovat jako advokát.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v minulém týdnu vzdal funkce. Jako důvod k odchodu uvedl tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). „Šéf resortu jistý nátlak vytvářet může, nesmí se ale jednat o ‚zlý tlak‘,“ řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 ústavní právník Jan Kysela. Benešová chce nyní jmenovat Zemanova nástupce, což kritizuje část opozice. Kvůli aktuálnímu dění ve čtvrtek protestovali lidé na pražském Václavském náměstí. Akci uspořádal spolek Milion chvilek.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) na rok snížil o třicet procent plat jihočeskému soudci Bohuslavu Petrovi, který loni po nehodě odmítl dechovou zkoušku. Kárnou žalobu podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která navrhovala odvolání ze soudcovské funkce. Soudce tvrdí, že alkohol nepil. Podle svědka ale v daný den nemohl v budově soudu ani chodit a potom odjel autem. Petr působí u Krajského soudu v Českých Budějovicích, od loňského září je dočasně zproštěn funkce.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí objasnil zařazení Česka a Spojených států na seznam „nikoli přátelských států“ nepřátelskými kroky. Napsala to tamní tisková agentura TASS. Šéf diplomacie přitom označil za „hanbu“ to, jak Česko údajně „rozmazává“ sedm let starý incident ohledně výbuchů ve vrbětických muničních skladech. Vyšetřování spojené s předkládáním dalších verzí označil za „zmatené“, a to navzdory vysvětlením českých kriminalistů.

Bývalý ministr zahraničí Fischerovy a Rusnokovy vlády Jan Kohout se vrací do Černínského paláce. Nynější ministr Jakub Kulhánek (ČSSD) jej učiní svým politickým náměstkem, na starost dostane koordinaci příprav českého předsednictví Evropské unii v příštím roce, napsaly Lidové noviny. Starat se bude také o agendu OSN a středoevropskou spolupráci. Jan Kohout má politicky blízko k nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi, jehož poradcem je. Od loňského března je politickým náměstkem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Prezident Miloš Zeman trvá na svém dřívějším výroku, že by nechal do voleb dovládnout v demisi vládu premiéra Andreje Babiše (ANO), pokud by jí Poslanecká sněmovna začátkem června vyslovila nedůvěru. Frekvenci 1 v neděli řekl, že to pokládá za nejlogičtější řešení. Opozici doporučil, aby se soustředila na volební kampaň a program a krátce před říjnovými sněmovními volbami nedělala podobné „vylomeniny“.

Zařazení Česka na seznam zemí, které nejsou přátelské, je z ruské strany škodlivá hloupost. Frekvenci 1 to v neděli řekl prezident Miloš Zeman. Rusko zveřejnilo dokument v pátek, kromě Česka na něj zařadilo už jen Spojené státy. Na incident zareagovala i Evropská unie, která se postavila za tuzemsko i USA.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. Sdělila to mluvčí inspekce Ivana Nguyenová. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Mezi nynějšími státními zástupci si chce ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) vybrat nástupce Pavla Zemana. Nynější nejvyšší státní zástupce v pátek oznámil, že ke konci června ve funkci skončí. Benešová nevyloučila, že by jej mohl nahradit dosavadní Zemanův první náměstek Igor Stříž nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Někteří vysoce postavení státní zástupci již oznámili, že o post nemají zájem. Benešová počítá s tím, že jméno Zemanova nástupce navrhne vládě sama. Výzvu opozice, aby nechala místo volné až do voleb, odmítla.

„Je úplně zbytečné utíkat z boje, dokonce bych řekla, že se Pavel Zeman o boj ani nepokusil a rezignoval dopředu,“ zhodnotila postup svého nástupce ve funkci bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Zeman se v pátek odvolal na tlaky ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a oznámil rezignaci k 30. červnu. Naopak poslankyně ANO, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková v pořadu Události, komentáře nesouhlasila, že Zeman utíká z boje. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný pak sice Zemanovi lidsky rozumí, ale považuje za velmi nešťastné načasování jeho odchodu, tedy pět měsíců před volbami, když se k závěru blíží kauzy výbuchu ve Vrběticích či Čapí hnízdo.

Funkci nejvyššího státního zástupce opouští po deseti letech Pavel Zeman. Sám prohlásil, že je to kvůli politickým tlakům. Prezident Unie státních zástupců Jan Lata jeho rozhodnutí považuje vzhledem k nestabilní situaci za neštastné. Ministryně spravedlnosti docílila svého, řekl Lata v Interview ČT24. Zároveň ale ocenil Zemanovo působení v čele státního zastupitelství.

Odborná veřejnost oceňuje práci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se rozhodl rezignovat na svou funkci k 30. červnu. Část politické opozice dává chystanou rezignaci, která byla zveřejněna v pátek, do souvislosti s tlakem od ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Tento hlavní motiv pro své rozhodnutí ostatně zmínil i sám Zeman. Komunisté pak rezignaci uvítali, protože s prací nejvyššího státního zástupce nebyli spokojeni.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se vzdal funkce, jeho mandát zanikne ke 30. červnu. Jako důvod uvedl tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Zeman svůj krok oznámil dopisem, ve funkci skončí po deseti a půl letech. Benešová považuje vyjádření Zemana za závažné a laciné obvinění. Zdůraznila, že nikdy státním zástupcům nezasahovala do kauz. Nového nejvyššího státního zástupce chce navrhnout vládě co nejdřív. Neměl by to být současný, ale ani bývalý politik.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si v souvislosti s vyšetřováním kauzy Vrbětice není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování. Dodal, že o záměru ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) podat na něj kárnou žalobu se dozvěděl pouze z médií a nemůže se k němu blíže vyjádřit. Šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně Jan Sladký sdělil, že informace ke kauze Zeman získával legitimním způsobem a že je při jednáních s ústavními činiteli využíval vždy na základě předchozích konzultací s dozorovým státním zástupcem i se Sladkým.

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) potvrdil, že s ním šéf sociálních demokratů, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček mluvil o získání milionu vakcín Sputnik V z Ruska. O obsahu společné schůzky obou politiků, která se odehrála 15. dubna, ve čtvrtek napsal server Seznam Zprávy. Šéf sněmovního výboru pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) zároveň uvedl, že ředitel BIS Michal Koudelka potvrdil časovou osu ve vrbětické kauze, o níž mluvil Hamáček.

Sněmovna schválila usnesení, kde žádá vládu, aby podnikla kroky proti prodeji emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava. Poslanci také poslali do závěrečného kola schvalování novelu ústavy, která obsahuje zavedení klouzavého mandátu, a přiblížilo se i odškodnění protiprávně sterilizovaných žen nebo návrh na přeměnu kojeneckých ústavů. Většinu dne se ale věnovali interpelacím na premiéra Andreje Babiše (ANO) a na členy jeho vlády.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) předpokládá, že další evropští spojenci budou přijímat kroky proti Rusku v souvislosti s vrbětickým útokem. K objasnění míry operací na evropském území podle něj může pomoci i spolupráce mezi českou a bulharskou policií. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) však západní spojence ve vyhošťování dalších ruských diplomatů odrazují výroky některých čekých politiků. Předseda Pirátů proto předpokládá, že situaci bude premiér Andrej Babiš (ANO) ve vládě řešit, zaznělo v Otázkách Václava Moravce.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Na programu sněmovny byly pravidelné písemné interpelace na členy vlády, na plénum však žádný z členů kabinetu nepřišel. Kvůli opakující se situaci chtějí poslanci poslat premiérovi Andreji Babišovi (ANO) stížnost. Na odpolední ústní interpelace dorazil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Na programu Poslanecké sněmovny bylo i projednání výročních zpráv České televize, poslanci o nich však nakonec nehlasovali. Dolní komora se věnovala také otázce úředních maturit.

Soud zamítl žalobu právničky Venduly Zahumenské, která tvrdila, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) zastrašila svými televizními výroky soudce pražského městského soudu. Vyjádření Benešové se měla týkat rozhodování o žalobách spojených s koronavirovou situací. Soudce uvedl, že výroky neměly žádný přímý dopad do práva žalobkyně, takže jí nelze přiznat ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Rozsudek je pravomocný, je proti němu možné podat kasační stížnost.

Testy na koronavirus odhalily v pondělí 6865 pozitivních, v mezitýdenním srovnání zhruba o 1400 méně. Počet zemřelých s covidem v Česku stoupl na 26 222. Vládní rada pro zdravotní rizika podpořila posunutí druhé dávky očkování proti covidu, vakcíny Pfizer a Moderna se budou podávat po 42 dnech. Policie upustila od plánu samostatně kontrolovat karantény a izolace, kontroly budou probíhat jedině v součinnosti s hygienou.