Soud zprostil od kárné žaloby brněnskou soudkyni Jaroslavu Bartošovou, která nechávala podnikatele Romana Janouška na svobodě. Záležitost v pondělí projednával kárný senát Nejvyššího správního soudu. Žalobu podala bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), na jejím obsahu trval i nový ministr Pavel Blažek (ODS). Navrhovala Bartošové dočasně snížit plat.
Kárný senát zprostil soudkyni, která nechávala Janouška na svobodě
Podle kárného senátu měla pro své rozhodnutí dostatek podkladů v lékařských zprávách, chybovala snad jen v tom, že se v odůvodnění výslovně nevypořádala s informacemi, že se Janoušek nechová v souladu s doporučeními lékařů. „To, že v odůvodnění těch několik vět neučinila, vůbec nemůže být kárným deliktem. Soudní rozhodnutí, zejména na prvním stupni, není disertační práce, na to není čas ani prostor,“ uvedl předseda kárného senátu Tomáš Langášek.
Podle kárné žaloby „ignorovala jednoznačná zjištění ostatních složek justice“, které upozorňovaly na to, že Janoušek žil aktivním sportovním a společenským životem. Soudkyně uvedla, že rozhodovala striktně podle zákona a vycházela při tom z lékařských zpráv a posudků, které Janouškův stav hodnotily jako velmi vážný. Snažila se prý k Janouškově kauze přistupovat tak, jako by nešlo o známou osobnost, ale běžného člověka, pomyslného „Josefa Nováka“.
Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že v Praze autem v opilosti srazil ženu. Do věznice se vrátil loni v létě. Předtím měl trest opakovaně přerušený, a to na základě lékařských posudků, podle nichž u Janouška existuje po operaci hlavy riziko těžkého poranění mozku a potřebuje dohled.
Bartošová dle žaloby ignorovala zjištění soudu
V létě 2019 nechal pražský vrchní soud Janouška sledovat a zjistil, že muž chodí bez doporučeného doprovodu na plovárnu, že si vyjel v horku na kole nebo že navštívil galerii. Server Seznam Zprávy také loni zveřejnil fotografie z přelomu let 2019 a 2020, na nichž je Janoušek bez hole v Alpách.
Soudkyně Bartošová z Krajského soudu v Brně podle kárné žaloby prodlužovala Janouškovo přerušení trestu, aniž do svého rozhodování promítla například právě skutečnosti zjištěné pražským vrchním soudem. Podle ministerstva spravedlnosti postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem i trestním řádem. „Nakládala s tím, jako by to neexistovalo,“ sdělila kárnému senátu pracovnice ministerstva spravedlnosti Kateřina Skalková.
Do vězení se Janoušek vrátil po zásahu Vrchního soudu v Olomouci, podle kterého podnikatelův zdravotní stav nebrání jeho pobytu v nápravném zařízení.
Janoušek nyní neuspěl se žádostí, aby mu byla do vykonaného trestu započtena doba, kdy ho měl přerušený. Na konci ledna bude soud rozhodovat o tom, zda ho pošle za mříže i v kauze laboratoře Chambon. „Můj klient je obžalován z jediného deliktu, a to z toho, že měl moc vysokou výplatu,“ okomentoval podnikatelův obhájce Lukáš Trojan. Podle žalobce šlo v kauze o podvod za více než 200 milionů korun, včetně Janouška čelí obžalobě pět lidí. Nepravomocný verdikt by měl být vynesen 31. ledna.