Izraelská vláda ve středu nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s teroristickým hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba padesáti rukojmí držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedl úřad vlády, podle něhož je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných. Teroristické hnutí Hamás krátce poté dohodu přivítalo s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. Podle Hamásu začne klid zbraní platit ve čtvrtek v 9 hodin ráno středoevropského času. Podle poradce izraelského premiéra ale k propouštění rukojmí nedojde dřív než v pátek, jednání prý dál pokračují.
Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen ve středu řekl, že první rukojmí země očekává ve čtvrtek. Odmítl potvrdit dřívější zprávy, že proces začne v pět hodin ráno místního času (04:00 SEČ). Představitel Hamásu Músa abú Marzúk v rozhovoru pro al-Džazíru uvedl, že dočasné příměří mezi teroristickou skupinou a Izraelem vstoupí v platnost ve čtvrtek v 10:00 místního času (09:00 SEČ). Ve středu podle listu Times of Israel (ToI) odcestoval do Kataru ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea, aby doladil mechanismy pro propouštění rukojmí nebo přesný čas začátku příměří.
Podle webu listu Ha'arec by se mělo na svobodu v první vlně dostat třicet dětí, osm matek a dvanáct dalších žen držených Hamásem. Velkou spokojenost s dohodou dal najevo americký prezident Joe Biden, jehož země spolu s Katarem a Egyptem úmluvu pomohla zprostředkovat.
Izraelské síly vedou v Pásmu Gazy rozsáhlou operaci v odvetě za říjnový teroristický útok Hamásu, při němž přišlo na jihu Izraele o život na dvanáct set lidí. Židovský stát se obává, že delší klid zbraní by dal Hamásu šanci k přeskupení sil či možnému dalšímu útoku. Vláda proto nebyla v podpoře příměří jednotná a debatovala o dohodě více než šest hodin. Premiér Benjamin Netanjahu podle zdrojů médií na úvod schůze zdůraznil, že příměří neznamená konec války, kterou Izrael nezastaví, dokud Hamás nezničí. Izraelský prezident Jicchak Herzog označil dohodu za „morální a etickou povinnost“ Izraele.
„Izraelská vláda, armáda a bezpečnostní složky budou pokračovat ve válce až do propuštění všech unesených, dokončení eliminace Hamásu a zabezpečení toho, aby Gaza znovu nepředstavovala bezpečnostní hrozbu pro izraelský stát,“ uvedl úřad vlády v prohlášení po jednání. Podle listu ToI nakonec dohodu podpořila drtivá většina z 38 členů kabinetu, proti byli jen ti za krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit).
Boje v Pásmu Gazy nicméně zatím neustaly a izraelská armáda uvedla, že v noci pokračovala v útocích na pozice Hamásu v severní části Pásma. Ve středu také vyzvala civilisty ve městě Džabálija a na předměstí Gazy, aby se evakuovali na jih v rámci humanitárního koridoru, zatímco palestinský Červený půlměsíc oznámil, že na jih začal evakuovat zbývající pacienty z nemocnice al-Šífa.
Na okupovaném Západním břehu Jordánu ve středu podle palestinských úřadů izraelské síly zabily nejméně šest Palestinců. Izrael uvádí, že od začátku války s Hamásem na Západním břehu Jordánu zatkl 1850 hledaných Palestinců, z nichž 1100 bylo napojeno na Hamás.
„Je evidentní, že Izrael se snaží ty poslední hodiny před nastolením příměří využít pro maximalizaci vojenského tlaku na Hamás,“ prohlásil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Podle něj byly celý den z Pásma Gazy vidět sloupy kouře a výbuchy. Nastolení příměří s sebou nese riziko, že Hamás přeskupí své síly, což ale může udělat i Izrael. Mnoho izraelských vojáků během současné operace zemřelo po palbě do vlastních řad, podotkl Borek s tím, že pauza v bojích může Izraeli umožnit reorganizaci aktivit v Gaze.
„Je zajímavé, že součástí dohody o příměří je klauzule, která umožňuje Izraeli pouze šest hodin denně letecké pozorovací aktivity, tedy pozorovacích dronů nad Pásmem Gazy,“ zmínil dále. Hamás podle něj možná nechce, aby se Izrael dozvěděl, odkud bude Hamás rukojmí propouštět.
Rostoucí tlak
Teroristické hnutí Hamás by mělo zajatce propouštět postupně, přibližně po dvanácti či třinácti denně. Podle Bidena umožní dohoda propuštění dalších amerických rukojmí. Nejmenovaný americký činitel podle Reuters hovořil o třech lidech včetně tříleté dívky. Výměnou by se na svobodu mělo dostat 150 vězněných palestinských žen a nezletilých.
Izrael ve středu zveřejnil seznam 300 palestinských vězňů, kteří by mohli být propuštěni v rámci dohody. Židovský stát má nejprve propustit 150 Palestinců výměnou za 50 rukojmí, poté by mohl propustit další zadržované, pokud Hamás propustí další zajatce. Zveřejnění seznamu dává veřejnosti možnost odvolat se proti propuštění konkrétních vězňů.
Drtivá většina, 287 z 300 vězňů, kteří mají být propuštěni, jsou podle The Times od Israel chlapci ve věku do 18 let – většina z nich je zadržována za výtržnosti a házení kamení na okupovaném Západním břehu Jordánu nebo ve východním Jeruzalémě. Zbývajících 13 vězňů jsou ženy, většinou odsouzené za pokusy o teroristické útoky nožem.
Agentura AFP informuje i o prohlášení teroristického hnutí. „Ujišťujeme, že naše ruce zůstanou na spoušti a naše vítězné prapory budou nadále ve střehu,“ uvedl Hamás podle agentury.
Palestinské teroristické hnutí dohodu přivítalo s tím, že mimo jiné umožní vjezd stovek kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Zejména obavy o životy a zoufalý stav civilistů v Pásmu jsou příčinou rostoucího tlaku na zavedení příměří, kterému Izrael čelí od řady světových zemí. Podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo v důsledku izraelských útoků v Pásmu přes 14 tisíc lidí, tyto údaje však nelze nezávisle ověřit.
Hamás dříve sdělil, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmí unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ), která se na útoku podílela, údajně zadržuje zbytek rukojmí.
„Dohody vznikaly pravděpodobně celé týdny, bylo vidět, že Izrael si dává spíše na čas, že potřeboval čas na dosažení určitých vojenských cílů, které v Pásmu Gazy měl,“ okomentoval dohodu o příměří ve Studiu 6 blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček s tím, že šlo pravděpodobně o velmi komplexní vyjednávací situaci. Komentátor připomíná, že lidí, kteří se dostali ze zajetí, jsou dosud jednotky. A podotýká, že nevíme, kolik z celkového počtu rukojmí je ještě naživu.
Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna většina rukojmí stále žije. Hamás prý kalkuluje s faktem, že Izrael neví, o kolik přeživších se jedná. „Po vojenské stránce (dohoda o příměří, pozn. red.) jednoznačně přináší výhody Hamásu, Izrael si je toho vědom,“ míní s tím, že Hamás se přeskupí a doplní zbraně, což Izrael „mění“ právě za propuštění unesených lidí.
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová připomněla opakované demonstrace před izraelskými institucemi, které volaly po propuštění rukojmí. Tlak veřejnosti byl prý obrovský, což bude pokračovat.
„Poměr vyměněných bude 1:3, to znamená jeden izraelský rukojmí za tři palestinské vězně. Poměr může vypadat jako výrazně nevýhodný pro Izrael, ovšem Izrael v minulosti například vyměňoval jednoho svého vojáka za více než tisíc palestinských vězňů,“ uvedla. Velká část Izraelců dohodu podle ní uvítá, panuje ale i obava, že vojenskou operaci to prodlouží.
Světové reakce
Dohodu již přivítali vedle Spojených států také představitelé Evropské unie či Ruska. Klidu zbraní, jehož termín by měl být podle Kataru znám do 24 hodin, chce EU využít k vyslání humanitární pomoci do Pásma Gazy, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Evropská komise udělá vše pro to, aby této pauzy využila k humanitárnímu přílivu do Gazy,“ oznámila v prohlášení von der Leyenová. Podle OSN je chystané příměří „důležitým krokem správným směrem, ale zbývá ještě mnoho práce“.
„Jsem nesmírně potěšen, že některé z těchto statečných duší, které prožily týdny zajetí a nevýslovného utrpení, se po úplném naplnění této dohody shledají se svými rodinami,“ uvedl Biden a poděkoval představitelům Kataru, Egypta a Izraele za jejich úsilí. „Je důležité, aby byly naplněny všechny aspekty této dohody,“ dodal šéf Bílého domu s tím, že hodlá být v kontaktu s představiteli těchto států, aby zajistil, že dohoda bude dodržena v plném rozsahu.
„Ohlášené propuštění první velké skupiny rukojmí je průlomem, ačkoli nic na světě nemůže odčinit jejich utrpení. Humanitární přestávka musí být využita k tomu, aby lidem v Gaze přinesla životně důležitou pomoc,“ napsala německá ministryně vnitra Annalena Baerbocková na platformě X. Německo patří k důležitým spojencům Izraele, bezpečnost židovského státu označuje za svůj státní zájem.
„Doufáme, že mezi (propuštěnými) rukojmími budou Francouzi, doufáme v to a pracujeme na tom,“ řekla rozhlasové stanici France Inter šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnaová. Zdůraznila, že zůstává opatrná, protože „každá ze stran musí dodržet svou část dohody“. Francouzský prezident Emmanuel Macron dodal, že „nepřetržitě pracuje na tom, aby byli osvobozeni všichni rukojmí“.
„Tato dohoda je zásadním krokem k poskytnutí úlevy rodinám rukojmí a řešení humanitární krize v Gaze,“ řekl britský ministr zahraničí David Cameron. „Naléhavě vyzývám všechny strany, aby zajistily, že dohoda bude splněna v plném rozsahu,“ dodal.
Izraelský prezident Jicchak Herzog vyjádřil podporu dohodě o rukojmích. „Je to morální a etická povinnost, která správně vyjadřuje židovskou a izraelskou hodnotu vykoupení zajatců, a doufám, že to bude významný první krok pro návrat všech rukojmí domů,“ řekl Herzog.
K širšímu řešení dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu vyzval šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás, který dohodu rovněž uvítal. Abbásova administrativa sídlící na okupovaném Západním břehu Jordánu „oceňuje katarsko-egyptské (zprostředkovatelské) úsilí“, přeje si prodloužení příměří s Izraelem a „realizaci politického řešení založeného na mezinárodní legitimitě“, uvedl na sociálních sítích jeho vysoce postavený poradce.
Jordánsko vyjádřilo naději, že příměří v Pásmu Gazy bude krokem, který „ukončí válku, zabrání útokům na Palestince a jejich vysidlování a umožní přísun humanitární pomoci do obléhané oblasti.“ Ve stejný výsledek doufá Turecko, které si přeje, aby dohoda zahájila proces směřující ke „spravedlivému a trvalému míru založenému na dvoustátním řešení“.
„V současné době aktivně jednáme se všemi stranami, abychom pomohli uskutečnit jakoukoli humanitární dohodu, které dosáhnou,“ uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže. „Je důležité objasnit, že jako neutrální zprostředkovatel nejsme součástí jednání a nerozhodujeme o jeho podstatě. Naší úlohou je usnadnit provádění, jakmile se strany dohodnou,“ dodal.
„Moskva vítá dohodu mezi Izraelem a Hamásem o čtyřdenní humanitární přestávce,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zdůraznila, že „je to přesně to, po čem Rusko volá od počátku eskalace konfliktu“. Rusko přitom samo rozpoutalo válku na Ukrajině.
Izraelci jsou zcela rozhodně přesvědčení, že Hamás je potřeba tentokrát porazit a vyhnat ho z Gazy, aby už tam nevládl a do budoucna Izrael neohrožoval. Na druhé straně jsou unesení Izraelci pro Izrael tradičně velké trauma, doplnila velvyslankyně ČR v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. „Jsou přesvědčeni, že musí udělat vše pro to, aby co největší počet rukojmí dostali domů.“ Tyto dva pohledy nejde logicky zcela skloubit, dodala.
Ideální vojenská operace by měla probíhat bez přestávek, ale ty jsou nutné pro propuštění rukojmí. „Vítají tedy, že se některé ženy a děti dostanou ze zajetí Hamásu domů, ale nevítají přestávku v bojích. Nevítají ani to, že za unesené civilisty budou propuštěni odsouzení palestinští teroristé,“ řekla.
Jména Palestinců, kteří by měli být propuštěni, se objevila v úterý večer. Jde například o ženy, které sice nikoho nezabily, jsou však mezi nimi ty, které se pokusily o teroristický útok, ale neuspěly.
