Rusové, vraťte se domů, dokud to ještě jde, vyzval Volodin. Reagoval na výroky Pavla

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

„Vzhledem k tomu, co se děje, je správné nakonec zapojit rozum: dneska se lze vrátit (do Ruska), ale zítra – při té hysterii, která je vybičována v západní Evropě – tomu tak už být nemusí,“ zdůraznil Volodin.

Ruští občané dosud žijící v západních zemích by se po vyjádření českého prezidenta měli podle Volodina nutně zamyslet „kam to odjeli, co našli a co je čeká“.

Podle ruského serveru Meduza nejsou k dispozici oficiální údaje o tom, kolik Rusů po rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 odjelo do ciziny. Neoficiálně se hovoří o stovkách tisíc.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gref uvedl, že Pavlovy výroky jsou politováníhodné a vyjadřují míru nenávisti, která vůči Rusku nyní vládne na západě Evropy. „Přenechám to na jeho svědomí a na soudu českého lidu, jehož je prezidentem,“ řekl Gref podle ruské státní agentury TASS. „Můžeme kvůli tomu jen vyjádřit politování.“

V rozhovoru, který stanice RFE/RL zveřejnila ve čtvrtek, se Pavel vyslovil pro to, aby Rusové žijící v západních zemích podléhali přísnějšímu dohledu než v minulosti, „protože jsou občané země, která vede agresivní válku“. Situaci přirovnal k „přísnému dohledovému režimu“, v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech. „To je jednoduše cena války,“ dodal Pavel s tím, že přísnější dohled by měly uplatňovat zejména tajné služby.

USA za druhé světové války preventivně deportovaly více než sto tisíc amerických Japonců do internačních táborů. Vláda ve Washingtonu se za tento čin později oficiálně omluvila a dotčeným nabídla finanční odškodnění.

Pavlova mluvčí Markéta Řeháková už v pátek pro RFE/RL odmítla, že by prezident vyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování. Přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou „rizikové faktory“, uvedla mluvčí.

Cílem odkazu na japonské občany žijící v USA za druhé světové války bylo ukázat, že „restriktivní opatření vůči občanům nepřátelských zemí nejsou ničím novým a byla přijímána i v minulosti, i když tvrdším způsobem“, napsala Řeháková. Prezident neřekl, že by taková opatření měla být přijata nyní, a v žádném případě „neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování“, dodala mluvčí.

V nedělním diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News Pavel odmítl, že by vyzýval ke sledování každého ruského občana na území České republiky, bezpečnostní složky by ovšem podle něj měly sledovat, co se v ruské komunitě děje. Zároveň připomněl výbuch muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 7 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 7 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 9 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 13 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 15 hhodinami
Načítání...