Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin mezi sedmi požadavky vyjmenoval ukončení bojových akcí ze strany ukrajinských sil a dodávek západních zbraní. Splnění dalších pěti požadavků je podle ruského diplomata nezbytných pro „dosažení všeobecného, spravedlivého a trvalého míru“.
Ukrajina by se proto měla vrátit k neutrálnímu postavení mimo bloky, zřeknout se tedy vstupu do NATO a do EU, uznat „nové územní skutečnosti, vzniklé v důsledku práva národů na sebeurčení“ (tedy uznat anexi svého území na Krymu a na východě a jihu země Ruskem – pozn. redakce), chránit práva ruskojazyčných občanů a národnostních menšin, stanovit ruštinu státním jazykem a dodržovat základní lidská práva, včetně svobody náboženského vyznání.
Posledním požadavkem se nejspíš myslí, že ukrajinský stát by měl přestat vystupovat proti té části pravoslavné církve, která se donedávna podřizovala moskevskému patriarchátu. Na Ukrajině kromě toho působí i pravoslavná církev napojená na konstantinopolský patriarchát.
„Ruský prezident Vladimir Putin dříve říkal, že Moskva nevystupuje proti členství Ukrajiny v EU. Dříve ani nezazněl požadavek učinit ruštinu státním jazykem,“ poznamenal list Kommersant.
Kyjev má vlastní podmínky
Sedm ruských požadavků „potvrzuje právní a faktickou nezpůsobilost ruského vedení“, reagoval na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a odpověděl vyjmenováním podmínek Ukrajinců.
Ty zahrnují stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, definitivní uznání rozpadu Sovětského svazu a svrchovanosti postsovětských republik, vydání válečných zločinců a strůjců války, vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, snížení počtu útočných zbraní, uskutečnění mezinárodní konference, která by zorganizovala kontrolu nad jaderným arzenálem Ruska, právní zakotvení reparací, včetně dobrovolného odevzdání ruského majetku zabaveného v třetích zemích ve prospěch Ukrajiny.
Ukrajinské ministerstvo obrany se domnívá, že čím více je Rusko frustrováno a nespokojeno kvůli neschopnosti dosáhnout svých cílů, tím nerealističtější a nepřiměřenější požadavky předkládá Ukrajině. „Až Rusko podepíše akt své kapitulace, posledním požadavkem Kremlu nejspíše bude dát visací zámek na dveře Mezinárodního trestního soudu v Haagu,“ ironicky předpovědělo ukrajinské ministerstvo.
Mírové rozhovory s Ruskem, zahájené krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru, Ukrajina ukončila po jarním stažení ruských vojsk od Kyjeva, které znamenalo i odhalení válečných zločinů v právě osvobozených městech a vsích. Kyjev se zapřisáhl, že nebude jednat s Ruskem, dokud v jeho čele stojí Vladimir Putin. Právě na jeho rozkaz ruská vojska vpadla do sousední země, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
