Na sociálních sítích se šíří tajné plány USA a NATO na pomoc Ukrajině, únik vyšetřuje Pentagon

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Podle analytiků mohla uniknout více než stovka dokumentů. Když se vezme v potaz jejich citlivost, může případ podle NYT poškodit administrativu prezidenta Joea Bidena, která se zdá být děním zaskočena.

Plány se šíří na Twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Dokumenty byly zřejmě v některých částech upraveny, podhodnocují například americké odhady zabitých ruských vojáků. Tyto úpravy by podle analytiků mohly naznačovat, že jde o snahu Moskvy šířit dezinformace.

Dokumenty neobsahují konkrétní bojové plány, například jak, kdy a kde hodlá Ukrajina zahájit ofenzivu, což se podle amerických představitelů pravděpodobně stane někdy v příštím měsíci. Uniklé plány jsou pět týdnů staré, nabízejí tedy pohled na to, co ukrajinské jednotky potřebovaly k 1. březnu.

Posoudit, jaký bude mít únik dopad, bude podle odborníků těžké

Zkušenému oku ruského válečného plánovače, polního generála nebo zpravodajského analytika však dokumenty podle deníku nepochybně nabízejí mnoho lákavých vodítek a poznatků. Zmiňují se například o míře výdajů na raketové systémy HIMARS. Pentagon veřejně neuvedl, jak rychle ukrajinští vojáci spotřebovávají munici do těchto raketometů, ale v uniklých plánech je to uvedeno.

Posoudit dopad úniku dokumentů na frontové boje v nadcházejících měsících může být podle analytiků obtížné. Nedávnou ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny poznamenaly problémy a západní experti se přou o tom, zda je ruská armáda schopna zorganizovat další ofenzivu nebo čelit útoku, když utrpěla tak ohromující ztráty.

Není jasné, jak se dokumenty dostaly na sociální sítě, hojně je však šířily proruské vládní kanály. Jejich příspěvky mohou být selektivně upraveny tak, aby prezentovaly dezinformace Kremlu. V jednom z příspěvků je například uvedeno, že při invazi zemřelo 16 tisíc až 17,5 tisíce ruských vojáků. Pentagon a další analytici ale ve skutečnosti odhadují, že Rusko přišlo až o dvě stě tisíc vojáků.

Podoljak hovoří o fiktivních informacích

Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljaka se Rusko snaží šířit pochybnosti o chystané ukrajinské protiofenzivě a chtělo by se ve své invazi na Ukrajinu znovu ujmout iniciativy. Uniklé dokumenty podle něho obsahují „obrovské množství fiktivních informací“.

Zástupce Ruskem dosazených úřadů v okupované Záporožské oblasti Vladimir Rogov agentuře TASS řekl, že jde o „klasickou speciální informační operaci, která v nás má vyvolat mylnou představu, že ukrajinské jednotky ještě nejsou připraveny“.

Některé části dokumentů se podle odborníků zdají autentické a Rusku poskytnou cenné informace, jako jsou harmonogramy dodávek zbraní, počty ukrajinských vojáků a další válečné detaily.

Skutečnost, že se dokumenty pravděpodobně dostaly do rukou ruských představitelů a jsou hojně sdíleny na sociálních sítích, je pro Moskvu velkým úspěchem v době, kdy se zdálo, že zaostává za Washingtonem v oblasti shromažďování zpravodajských informací na Ukrajině.

Informační spolupráce mezi Kyjevem a Washingtonem

Spojené státy poskytují Ukrajině informace o velitelských stanovištích, muničních skladech a ruských vojenských liniích od začátku invaze. Takové informace v reálném čase umožňují Ukrajincům mimo jiné zaměřovat se na vysoce postavené generály nebo strategicky přesouvat zásoby munice.

Ukrajinci na začátku války váhali se sdílením svých bojových plánů s USA, protože se obávali úniku informací. Měli také obavy, že sdílení informací by mohlo poukázat na jejich slabiny a odradit Američany od další pomoci, a proto je pečlivě střežili. Výměna zpravodajských informací mezi Kyjevem a Washingtonem se loni na podzim značně uvolnila a obě země úzce spolupracovaly na variantách ukrajinské ofenzivy.

Únik zpravodajských informací tohoto druhu, zveřejněný na sociálních sítích a dostupný po celém světě, však sdílení zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy podle NYT určitě poškodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...