Němečtí úředníci zastávali „nápadně proruské postoje“. Kontrarozvědka prověřuje podezření ze špionáže

Německá civilní kontrarozvědka BfV prověřuje podezření ze špionáže pro Rusko u dvou vysoce postavených úředníků na německém ministerstvu hospodářství. Informace o tom získal ekonomický deník Handelsblatt z bezpečnostních kruhů. Jako první o podezření psal týdeník Die Zeit.

Podle listu Handelsblatt pracovali oba úředníci ve zvlášť citlivé oblasti, která se zabývala energetickou politikou spolkové vlády. Ministerstvo hospodářství případ předalo kontrarozvědce poté, co pojalo podezření.

Spolkové ministerstvo hospodářství se k případu příliš nevyjadřuje. „Všemi bezpečnostně relevantními indiciemi se vždy zabýváme v těsné koordinaci se Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) a neprodleně podnikáme případné nezbytné kroky rovněž v koordinaci s úřadem pro ochranu ústavy,“ cituje deník mluvčí ministerstva.

Podle listu Die Zeit úředníci vzbudili podezření tím, že v návrzích k plynové a energetické politice zastávali nápadně proruské postoje. U témat, jako jsou udělení licence plynovodu Nord Stream 2, zásah státu do společnosti Gazprom Germania a záchrana firmy Uniper, přitom pravidelně trvali na názoru, který se rozcházel s vládou.

Špička ledovce, obává se poslanec

Agenti BfV podle německých médií prošli životopisy podezřelých úředníků a narazili na biografické nápadnosti, v jednom případě například na studijní pobyt v Rusku. Zpravodajci zkoumali také cestování podezřelých a kontrolovali, zda jejich lety měly služební důvody, či nikoli. Zpravodajská služba prověřila také soukromá přátelství a osobní vztahy k Rusům. Jednoznačné důkazy o tom, že šlo o špiony, se však údajně dosud nenašly.

Místopředseda výboru pro tajné služby ve Spolkovém sněmu Roderich Kiesewetter přesto varoval před špionážními pokusy i na dalších ministerstvech. „Určitě je to jen špička ledovce, špionáž se asi týká i jiných ministerstev a institucí,“ míní politik Křesťanskodemokratické unie (CDU).

„Dá se tak předpokládat, že Rusko se svým hybridním způsobem jednání a nasazením zpravodajských prostředků mělo zvláště v Německu bohužel opravdu úspěch,“ dodal Kiesewetter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 24 mminutami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 38 mminutami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 41 mminutami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 44 mminutami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 1 hhodinou

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTermín genocida se nadužívá, což ho devalvuje, říká Foltýn

Existuje mezinárodní právo, nebo je to pouhý mýtus? Jaký je opravdu rozdíl mezi válečným zločinem a zločinem proti lidskosti? Selhala v Gaze a na Ukrajině lidskost? A jak emocionálně vybičovaná debata vede k zamlžování a znehodnocování právních termínů jako genocida? V nové epizodě podcastu Za Horizont se Jakub Szántó ptá experta na mezinárodní právo, moderní historii a válečného veterána Otakara Foltýna. Uslyšíte, jak fungují tribunály v Haagu, proč jsou humanitární pravidla klíčová i v době míru.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku zatkli důstojníka katamaránu, který potopil plachetnici s Čechy

Chorvatská policie zatkla prvního důstojníka katamaránu, který v neděli nedaleko Splitu srážkou potopil plachetnici s českou posádkou. Informovala o tom ve středu veřejnoprávní stanice HRT. Lodní neštěstí nepřežili čtyři Češi a další čtyři osoby byly převezeny do nemocnice.
14:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...