Výsadba lesa v poušti vyvolala protesty arabských beduínů

Nahrávám video

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

To, co jedna strana vnímá jako zalesňování pouště, je pro druhou stranu krádeží. Zatímco buldozery chystaly půdu pro nový les, okolo začaly potyčky. „Na této půdě jsme hospodařili po generace, ještě před vznikem státu Izrael,“ říká beduínský obyvatel jižního Izraele Suliman al-Atraš.

Během pár hodin se protesty rozšířily. Arabští mladíci zapalovali auta, objevily se pokusy o napadání Židů.

Dva pohledy, dva světy, minulost a budoucnost

Případ představuje i střet dvou odlišných představ o využití krajiny. Tři generace Izraelců už na jihu země vysázely Jatirský les –⁠ patnáct kilometrů zelené oázy. „Plocha činí zhruba čtyřicet tisíc dunamů neboli čtyři tisíce hektarů lesa přímo na okraji pouště,“ říká ředitel lesního odboru Židovského národního fondu Gil Siaki.

Krajina je ale současně posetá beduínskými osadami, které se staví načerno, a stát se zdráhá tyto vesnice legalizovat. „Vláda tento konflikt může vyřešit, pokud bude chtít. Ten, kdo tento spor vytvořil, byl stát,“ řekl k tomu předseda Výboru neuznaných beduínských vesnic Atíje al-Asam.

Do nových měst se beduíni stěhují neradi a rozšiřování lesa často považují jen za záminku. „Skutečným cílem sázení stromů je plánované požidovštění oblasti okolo Beerševy,“ myslí si beduínský obyvatel jižního Izraele Amer al-Hazaíl.

Mnozí Izraelci ale nechtějí, aby poušť dál zabíraly plechové chatrče. „Nemáme nic proti beduínům, ale chceme, aby jim vláda zajistila bydlení v legálních domech. V tom bude mít naši podporu,“ říká židovský obyvatel jižního Izraele Evjatar David.

Z pouště až do vlády

Sázení stromů v poušti vyvolalo  také koaliční krizi. Vláda totiž závisí na podpoře arabské menšinové strany. A ta má mnoho voličů právě mezi beduíny.

Strana oznámila, že do vyřešení sporu nebude hlasovat s koalicí. Radikálnější arabské proudy včetně hnutí Hamás mezitím vyzývají beduíny, aby své protesty zesílili. Opoziční strana Likud zase demonstrativně sázení stromů podpořila, stejně jako někteří koaliční poslanci, dodal zpravodaj Borek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 21 mminutami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 1 hhodinou

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 4 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Evropský pohled