Výsadba lesa v poušti vyvolala protesty arabských beduínů

Nahrávám video

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

To, co jedna strana vnímá jako zalesňování pouště, je pro druhou stranu krádeží. Zatímco buldozery chystaly půdu pro nový les, okolo začaly potyčky. „Na této půdě jsme hospodařili po generace, ještě před vznikem státu Izrael,“ říká beduínský obyvatel jižního Izraele Suliman al-Atraš.

Během pár hodin se protesty rozšířily. Arabští mladíci zapalovali auta, objevily se pokusy o napadání Židů.

Dva pohledy, dva světy, minulost a budoucnost

Případ představuje i střet dvou odlišných představ o využití krajiny. Tři generace Izraelců už na jihu země vysázely Jatirský les –⁠ patnáct kilometrů zelené oázy. „Plocha činí zhruba čtyřicet tisíc dunamů neboli čtyři tisíce hektarů lesa přímo na okraji pouště,“ říká ředitel lesního odboru Židovského národního fondu Gil Siaki.

Krajina je ale současně posetá beduínskými osadami, které se staví načerno, a stát se zdráhá tyto vesnice legalizovat. „Vláda tento konflikt může vyřešit, pokud bude chtít. Ten, kdo tento spor vytvořil, byl stát,“ řekl k tomu předseda Výboru neuznaných beduínských vesnic Atíje al-Asam.

Do nových měst se beduíni stěhují neradi a rozšiřování lesa často považují jen za záminku. „Skutečným cílem sázení stromů je plánované požidovštění oblasti okolo Beerševy,“ myslí si beduínský obyvatel jižního Izraele Amer al-Hazaíl.

Mnozí Izraelci ale nechtějí, aby poušť dál zabíraly plechové chatrče. „Nemáme nic proti beduínům, ale chceme, aby jim vláda zajistila bydlení v legálních domech. V tom bude mít naši podporu,“ říká židovský obyvatel jižního Izraele Evjatar David.

Z pouště až do vlády

Sázení stromů v poušti vyvolalo  také koaliční krizi. Vláda totiž závisí na podpoře arabské menšinové strany. A ta má mnoho voličů právě mezi beduíny.

Strana oznámila, že do vyřešení sporu nebude hlasovat s koalicí. Radikálnější arabské proudy včetně hnutí Hamás mezitím vyzývají beduíny, aby své protesty zesílili. Opoziční strana Likud zase demonstrativně sázení stromů podpořila, stejně jako někteří koaliční poslanci, dodal zpravodaj Borek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Louisiana schválila změnu volebních obvodů, která nahrává republikánům

Zákonodárci amerického státu Louisiana v pátek schválili přerozdělení volebních obvodů, které má v podzimních kongresových volbách pomoci republikánům prezidenta Donalda Trumpa. Změna pravidel ruší jeden ze dvou volebních obvodů s převahou černošského obyvatelstva, v nichž tradičně získávají mandát demokraté, informovala agentura AP. Úprava podle ní přichází měsíc poté, co Nejvyšší soud USA zrušil dosavadní rozdělení volebních obvodů ve státě jako nelegální úpravu na základě rasového složení.
před 1 hhodinou

Kanaďan se přiznal, že pomohl ke 14 sebevraždám. Balíčků s jedem rozeslal přes tisíc

Kanaďan obžalovaný kvůli smrti čtrnácti lidí se v pátek u soudu přiznal, že jim pomohl k sebevraždám prodejem jedovatých látek. Přiznání mu zajistí nižší trest, neboť výměnou žalobci stáhli vážnější obvinění z vražd, podotkl zpravodajský web BBC. Muž rozesílal balíčky s jedem do celého světa, podle úřadů jich poslal asi 1200 do 41 zemí, často lidem, s nimiž se seznámil na internetových diskuzních fórech věnovaných sebevraždám.
před 2 hhodinami

Ruský dron zasáhl dům v Rumunsku, evropští státníci žádají mezinárodní odpověď

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.
03:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Putinovo úsilí o oddálení stárnutí je nyní státní prioritou, píše WSJ

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).
před 5 hhodinami

Estonsko se povinné vojenské službě žen nevyhne, říká šéfka obranné agentury

Povinná vojenská služba žen je jen otázkou času, protože v budoucnu nebude dostatek mužů, uvedla ředitelka Agentury pro obranné zdroje (KRA) Anu Rannaveskiová.
před 5 hhodinami

Británie obvinila Řeka z napomáhání zpravodajské službě, zřejmě íránské

Britská policie obvinila šestačtyřicetiletého řeckého státního příslušníka z napomáhání zahraniční zpravodajské službě, informovaly v pátek agentury Reuters a AFP. Podle vyšetřovatelů šlo s největší pravděpodobností o íránskou tajnou službu. Muž byl zadržen v polovině května. Úřady se nedomnívají, že by existovala hrozba pro širší veřejnost.
před 5 hhodinami

EU uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur, země se zavázala k reformám

Evropská unie uvolní Maďarsku z evropských fondů přes 16 miliard zmrazených eur (asi 388 miliard korun). Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Budapešť dosáhla či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, uvedli po společném jednání předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a nový maďarský premiér Péter Magyar. Maďarsko potřebuje zablokované prostředky EU k ozdravení svých veřejných financí. Magyar zdědil prudce rostoucí rozpočtový deficit a ekonomiku, která se po letech stagnace v prvním čtvrtletí sotva vymanila z recese.
14:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Finské bunkry inspirují nejen Evropu. Jsou v nich hřiště i bazény

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.
před 7 hhodinami
Načítání...