Djokovičův test na koronavirus mohl být zmanipulovaný, píše Spiegel

Pozitivní test na koronavirus, který umožnil srbskému tenistovi Novaku Djokovičovi přicestovat do Austrálie na první grandslam sezony, může být zmanipulovaný, upozornil web německého magazínu Der Spiegel. Při kontrole daného QR kódu se redaktorům nejprve test ukázal jako negativní. Navíc existuje podezření, že test není ze 16. prosince, jak tvrdí Djokovič, ale o deset dnů novější. Soud tenistovi obnovil vízum, o jeho dalším setrvání v Austrálii ale rozhoduje tamní ministr pro migraci.

„Digitální data naznačují, že výsledky testu nejsou vůbec ze 16. prosince. Na digitálních výsledcích je časová známka ze 14:21 srbského času z 26. prosince,“ píše německý web. Takovéto časové známky přitom běžně testovací systémy vytvářejí automaticky jen pár minut poté, co jsou známy výsledky testu. Druhou možností je vytvoření časové známky v momentě, kdy si výsledky daná osoba stáhne ze serveru.

První možnosti v případě Djokovičova testu nahrává to, že test má v srbské databázi číslo 7371999, tedy o zhruba 50 tisíc vyšší než druhý test z 22. prosince, kterým světová tenisová jednička prokazovala, že už se vyléčila a je negativní. Jelikož mají v srbské databázi dřívější testy nižší čísla, naznačuje to podle Spiegelu, že Djokovičův pozitivní test přišel až po tom negativním z 22. prosince – podle všeho právě 26. prosince.

Dalším podezřelým faktem, na který reportéři narazili, je to, že se jim při naskenování QR kódu údajně pozitivního testu ukázalo, že jeho výsledek byl negativní. To bylo v pondělí ve 13:19 SEČ. Když test prověřili ve 14:33 SEČ znovu, ukázal se jim už výsledek jako pozitivní.

V případě negativního testu by Djokovič, který není proti covidu-19 očkován, vůbec nemohl do Austrálie přicestovat. Do země se dostal díky výjimce pro tenisty, kteří nemoc v posledních šesti měsících prodělali. Na otázky Spiegelu týkající se nejasností kolem jeho koronavirového testu zatím ani Djokovič ani srbští činitelé neodpověděli.

Nahrávám video

O setrvání Djokoviče v zemi rozhodne ministr

Pozitivní test měl Djokovič podle svých právníků 16. prosince, poté se však účastnil několika veřejných akcí. Po příletu do Melbourne mu úřady vízum kvůli zpochybnění schválené výjimky zamítly, po čtyřech dnech v detenčním hotelu tenista v pondělí zvrátil rozhodnutí u soudu.

Soud ale řešil procesní věci a o Djokovičově setrvání v Austrálii i jeho účasti v turnaji rozhodne australský ministr pro imigraci Alex Hawke, který může nařídit tenistovo vyhoštění. 

Právníci srbského tenisty australským úřadům předložili další, podle nich zásadní dokumenty, které by měly prvnímu tenistovi světového žebříčku zajistit vízum pro setrvání v Austrálii i jeho účast v turnaji. Prozkoumání těchto podkladů si vyžádá delší dobu, což ovlivní časový rámec přijetí rozhodnutí, uvedl mluvčí ministra Hawka. Rozhodnout by měl nejdříve ve čtvrtek, tenisový grandslam začne v pondělí.

Veřejné akce po pozitivním testu a chyby v příjezdovém formuláři

Vlastní prohlášení k celé kauze vydal i sám Djokovič. Mimo jiné vysvětloval, proč se po pozitivním testu účastnil několika veřejných akcí. „Následující den jsem v tenisové akademii v Bělehradě předával dětem ocenění. Před tím jsem si udělal antigenní test a ten byl negativní,“ uvedl Djokovič. „Neměl jsem příznaky, cítil jsem se dobře a o pozitivním PCR testu jsem se dozvěděl až posléze.“

Djokovič také 18. prosince poskytl rozhovor francouzskému deníku L'Équipe. Devítinásobný šampion Australian Open přiznal, že v tu dobu už o pozitivním výsledku věděl. „Nechtěl jsem je zklamat, byl to závazek,“ vysvětlil Djokovič, proč rozhovor nezrušil. „S výjimkou focení jsem po celou dobu měl roušku a dodržoval jsem bezpečný odstup,“ zdůraznil.

„Když jsem pak byl doma v izolaci, došlo mi, že to byla chyba. Měl jsem rozhovor odložit,“ řekl Djokovič, který také čelí obvinění, že v příjezdovém formuláři vyplnil mylné informace o předchozích cestách.

V dokumentech bylo uvedeno, že dva týdny před příjezdem do Austrálie nikam necestoval. Djokovič však v tomto období odjel z Bělehradu trénovat do španělské Marbelly. Djokovič tvrdí, že nešlo o úmysl. „Byla to obyčejná chyba, nebylo to schválně. Můj agent zaškrtnul špatné políčko a už se za to omluvil. Kvůli pandemii žijeme v náročné době a takové chyby se mohou stát,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.