Djokovičův test na koronavirus mohl být zmanipulovaný, píše Spiegel

Pozitivní test na koronavirus, který umožnil srbskému tenistovi Novaku Djokovičovi přicestovat do Austrálie na první grandslam sezony, může být zmanipulovaný, upozornil web německého magazínu Der Spiegel. Při kontrole daného QR kódu se redaktorům nejprve test ukázal jako negativní. Navíc existuje podezření, že test není ze 16. prosince, jak tvrdí Djokovič, ale o deset dnů novější. Soud tenistovi obnovil vízum, o jeho dalším setrvání v Austrálii ale rozhoduje tamní ministr pro migraci.

„Digitální data naznačují, že výsledky testu nejsou vůbec ze 16. prosince. Na digitálních výsledcích je časová známka ze 14:21 srbského času z 26. prosince,“ píše německý web. Takovéto časové známky přitom běžně testovací systémy vytvářejí automaticky jen pár minut poté, co jsou známy výsledky testu. Druhou možností je vytvoření časové známky v momentě, kdy si výsledky daná osoba stáhne ze serveru.

První možnosti v případě Djokovičova testu nahrává to, že test má v srbské databázi číslo 7371999, tedy o zhruba 50 tisíc vyšší než druhý test z 22. prosince, kterým světová tenisová jednička prokazovala, že už se vyléčila a je negativní. Jelikož mají v srbské databázi dřívější testy nižší čísla, naznačuje to podle Spiegelu, že Djokovičův pozitivní test přišel až po tom negativním z 22. prosince – podle všeho právě 26. prosince.

Dalším podezřelým faktem, na který reportéři narazili, je to, že se jim při naskenování QR kódu údajně pozitivního testu ukázalo, že jeho výsledek byl negativní. To bylo v pondělí ve 13:19 SEČ. Když test prověřili ve 14:33 SEČ znovu, ukázal se jim už výsledek jako pozitivní.

V případě negativního testu by Djokovič, který není proti covidu-19 očkován, vůbec nemohl do Austrálie přicestovat. Do země se dostal díky výjimce pro tenisty, kteří nemoc v posledních šesti měsících prodělali. Na otázky Spiegelu týkající se nejasností kolem jeho koronavirového testu zatím ani Djokovič ani srbští činitelé neodpověděli.

Nahrávám video

O setrvání Djokoviče v zemi rozhodne ministr

Pozitivní test měl Djokovič podle svých právníků 16. prosince, poté se však účastnil několika veřejných akcí. Po příletu do Melbourne mu úřady vízum kvůli zpochybnění schválené výjimky zamítly, po čtyřech dnech v detenčním hotelu tenista v pondělí zvrátil rozhodnutí u soudu.

Soud ale řešil procesní věci a o Djokovičově setrvání v Austrálii i jeho účasti v turnaji rozhodne australský ministr pro imigraci Alex Hawke, který může nařídit tenistovo vyhoštění. 

Právníci srbského tenisty australským úřadům předložili další, podle nich zásadní dokumenty, které by měly prvnímu tenistovi světového žebříčku zajistit vízum pro setrvání v Austrálii i jeho účast v turnaji. Prozkoumání těchto podkladů si vyžádá delší dobu, což ovlivní časový rámec přijetí rozhodnutí, uvedl mluvčí ministra Hawka. Rozhodnout by měl nejdříve ve čtvrtek, tenisový grandslam začne v pondělí.

Veřejné akce po pozitivním testu a chyby v příjezdovém formuláři

Vlastní prohlášení k celé kauze vydal i sám Djokovič. Mimo jiné vysvětloval, proč se po pozitivním testu účastnil několika veřejných akcí. „Následující den jsem v tenisové akademii v Bělehradě předával dětem ocenění. Před tím jsem si udělal antigenní test a ten byl negativní,“ uvedl Djokovič. „Neměl jsem příznaky, cítil jsem se dobře a o pozitivním PCR testu jsem se dozvěděl až posléze.“

Djokovič také 18. prosince poskytl rozhovor francouzskému deníku L'Équipe. Devítinásobný šampion Australian Open přiznal, že v tu dobu už o pozitivním výsledku věděl. „Nechtěl jsem je zklamat, byl to závazek,“ vysvětlil Djokovič, proč rozhovor nezrušil. „S výjimkou focení jsem po celou dobu měl roušku a dodržoval jsem bezpečný odstup,“ zdůraznil.

„Když jsem pak byl doma v izolaci, došlo mi, že to byla chyba. Měl jsem rozhovor odložit,“ řekl Djokovič, který také čelí obvinění, že v příjezdovém formuláři vyplnil mylné informace o předchozích cestách.

V dokumentech bylo uvedeno, že dva týdny před příjezdem do Austrálie nikam necestoval. Djokovič však v tomto období odjel z Bělehradu trénovat do španělské Marbelly. Djokovič tvrdí, že nešlo o úmysl. „Byla to obyčejná chyba, nebylo to schválně. Můj agent zaškrtnul špatné políčko a už se za to omluvil. Kvůli pandemii žijeme v náročné době a takové chyby se mohou stát,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 18 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled