Slovenský ústavní soud pozastavil nařízení o karanténě pro neočkované, uvedla Markíza

Slovenský ústavní soud v úterý podle televize Markíza pozastavil platnost nařízení, na jehož základě země vyžaduje karanténu až na výjimky od všech cestujících, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19.

Vyhlášku hlavního hygienika, která vstoupila v platnost v pátek 9. července a která vyvolala protesty na hranicích, napadla u soudu opozice. Ústavní soud rozhodnutí ohledně režimu na hranicích nekomentoval, bližší informace podle televize zveřejní ve středu.

Dvoutýdenní karanténě při vstupu na Slovensko se podle zmíněné vyhlášky vyhnou cestující, kteří jsou očkováni proti covidu-19, dále pracovníci ve vybraných profesích a také lidé, jež Slovenskem pouze projíždějí. V přechodném období se výjimka z izolace vztahuje i na osoby očkované zatím jen první dávkou vakcíny proti covidu-19 a na lidi, kteří přes hranice dojíždějí za prací. Karanténu je možné zkrátit absolvováním testu na koronavirus s negativním výsledkem, podstoupit ho ale lze nejdříve pátý den izolace.

Protesty na hranicích

Proti opatření se již v pátek a v sobotu konaly protesty na hranicích včetně hraničních přechodů Slovenska s Českem. Nařízení také zkomplikovalo cesty neočkovaných českých turistů na Slovensko a podle slovenských podnikatelů protiepidemická opatření vyústila v rušení pobytů hostů z Česka i z Polska.

Opoziční poslanci ve svém podnětu navrhli, aby ústavní soud rozhodl, že zmíněné opatření hlavního hygienika není v souladu s ústavou zaručenými základními právy a svobodami. Žádali rovněž, aby ústavní soud platnost vyhlášky pozastavil do doby, než rozhodne o jejím souladu s ústavou.

Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský dříve během dne v reakci na stížnosti podnikatelů v cestovním ruchu tvrdil, že země neplánuje pravidla volného vstupu do země měnit. Zpřísnění režimu na hranicích zdůvodnil šířením nakažlivější mutace koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 49 mminutami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 5 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 5 hhodinami
Načítání...