Ve Francii začal o víkendu platit celostátní zákaz vycházení od osmnácti hodin. Opatření proti šíření koronaviru už působí velké potíže v řadě tamních tradičních sektorů. Vinaři, kteří nemají odbyt, se navíc potýkají s důsledky globálního oteplování a řadu z nich postihla i nová americká cla.
Fabien Moreau se svým otcem spravuje vinařství na severu Burgundska. Produkty však nyní nemají komu prodávat, vše je totiž zavřené. „Naše produkce je malá a restaurace jsou významnou součástí naší klientely,“ uvedl.
Víno, které pěstují na dvanácti hektarech vinic, exportují do několika desítek zemí. Teď zůstává ve sklepích. „K nám nikoho pozvat nemůžeme, tak zkoušíme virtuální degustace s našimi importéry z celého světa, třeba přes Zoom,“ popsal Moreau.
Změna klimatu a americká cla
To však někteří jeho kolegové považují téměř za absurdní. „Víno je o sdílení společných chvil a zážitků, nelze ho degustovat přes počítač,“ tvrdí například vinař Damien Bouchard, který spolu se svým bratrem produkuje ročně 150 tisíc lahví.
Bouchard je přesvědčen o tom, že větším problémem než koronavirus jsou pro ně důsledky globálního oteplování. Sám ještě pamatuje, kdy se v Chablis začínalo s vinobraním v říjnu. „V roce 2020 je to pro naši rodinu vůbec poprvé, kdy jsme zahajovali vinobraní v srpnu,“ poznamenal.
Pro francouzská vína navíc přichází další rána. Jsou jí americká cla. Třeba Michel Fonné z Alsaska vyváží za oceán čtvrtinu své produkce. „Naše vína jsou už tak dražší a kvůli clům ve výši dvaceti pěti až třiceti procent nás z trhu vytlačí producenti z jiných zemí,“ uvedl.
Pokud Spojené státy splní své hrozby, má Michel Fonné dvě možnosti. Zvážit, zda se mu stále vyplatí víno na druhou stranu Atlantiku exportovat, či s rizikem, že se jeho lahve stanou na americkém trhu neprodejné, zvýšit ceny. I z toho důvodu francouzští vinaři věří, že nová americká administrativa svou politiku cel a restrikcí přehodnotí.
